Žalmy 51
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
Смилуј се на ме, Боже, по милости својој, и по великој доброти својој очисти безакоње моје.
2 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
Опери ме добро од безакоња мог, и од греха мог очисти ме.
3 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
Јер ја знам преступе своје, и грех је мој једнако преда мном.
4 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
Самоме Теби згреших, и на Твоје очи зло учиних, а Ти си праведан у речима својим и чист у суду свом.
5 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
Гле, у безакоњу родих се, и у греху затрудне мати моја мном.
6 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
Гле, истину љубиш у срцу, и изнутра јављаш ми мудрост.
7 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
Покропи ме исопом, и очистићу се; умиј ме, и бићу бељи од снега.
8 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
Дај ми да слушам радост и весеље, да се прену кости које си потро.
9 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
Одврати лице своје од греха мојих, и сва безакоња моја очисти.
10 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
Учини ми, Боже, чисто срце, и дух прав понови у мени.
11 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
Немој ме одвргнути од лица свог, и Светог Духа свог немој узети од мене.
12 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
Врати ми радост спасења свог, и дух владалачки нека ме поткрепи.
13 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
Научићу безаконике путевима Твојим, и грешници к Теби ће се обратити.
14 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
Избави ме од крви, Боже, Боже, Спаситељу мој, и језик ће мој гласити правду Твоју.
15 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
Господе! Отвори уста моја, и она ће казати хвалу Твоју.
16 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
Јер жртву нећеш: ја бих је принео; за жртве паљенице не мариш.
17 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
Жртва је Богу дух скрушен, срце скрушено и поништено не одбацујеш, Боже.
18 Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
По доброти својој, Господе, чини добро Сиону, подигни зидове јерусалимске.
19 A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.
Онда ће Ти бити миле жртве правде, приноси и жртве паљенице; онда ће метати на жртвеник Твој теоце.
