Žalmy 51
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
[Dem Vorsänger. Ein Psalm von David, ] [als der Prophet Nathan zu ihm kam, nachdem er zu Bathseba eingegangen war.] Sei mir gnädig, o Gott, nach deiner Güte: nach der Größe deiner Erbarmungen tilge meine Übertretungen!
2 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
Wasche mich völlig von meiner Ungerechtigkeit, und reinige mich von meiner Sünde!
3 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
Denn ich kenne meine Übertretungen, und meine Sünde ist beständig vor mir.
4 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
Gegen dich, gegen dich allein habe ich gesündigt, und ich habe getan, was böse ist in deinen Augen; damit du gerechtfertigt werdest, wenn du redest, rein erfunden, wenn du richtest.
5 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
Siehe, in Ungerechtigkeit bin ich geboren, und in Sünde hat mich empfangen meine Mutter.
6 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
Siehe, du hast Lust an der Wahrheit im Innern, [Eig. in den Nieren] und im Verborgenen [d. h. im Innern des Herzens] wirst du mich Weisheit kennen lehren. [O. lehre mich Weisheit kennen]
7 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
Entsündige mich mit Ysop, und ich werde rein sein; wasche mich, und ich werde weißer sein als Schnee.
8 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
Laß mich Fröhlichkeit und Freude hören, so werden die Gebeine frohlocken, die du zerschlagen hast.
9 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
Verbirg dein Angesicht vor meinen Sünden, und tilge alle meine Ungerechtigkeiten!
10 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
Schaffe [Eig. Erschaffe] mir, Gott, ein reines Herz, und erneuere in meinem Innern einen festen Geist!
11 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
Verwirf mich nicht von deinem Angesicht, und den Geist deiner Heiligkeit nimm nicht von mir!
12 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
Laß mir wiederkehren die Freude deines Heils, und mit einem willigen Geiste stütze mich!
13 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
Lehren will ich die Übertreter deine Wege, und die Sünder werden zu dir umkehren.
14 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
Errette mich von Blutschuld, Gott, du Gott meiner Rettung, so wird meine Zunge jubelnd preisen deine Gerechtigkeit.
15 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
Herr, tue meine Lippen auf, und mein Mund wird dein Lob verkünden.
16 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
Denn du hast keine Lust an Schlachtopfern, sonst gäbe ich sie; an Brandopfern hast du kein Wohlgefallen.
17 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
Die Opfer Gottes sind ein zerbrochener Geist; ein zerbrochenes und zerschlagenes Herz wirst du, Gott, nicht verachten.
18 Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
Tue Zion Gutes in deiner Gunst, baue die Mauern Jerusalems!
19 A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.
Dann wirst du Lust haben an Opfern der Gerechtigkeit, an Brandopfern und Ganzopfern; dann wird man Farren opfern auf deinem Altar.
