Žalmy 51
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
Dem Sangmeister. Ein Psalm Davids.
2 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
Als der Prophet Nathan zu ihm kam, / nachdem er zu Batseba eingegangen war.
3 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
Sei mir gnädig, Elohim, nach deiner Huld, / In großer Erbarmung tilg meine Frevel!
4 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
Wasche mich völlig von meiner Schuld / Und von meiner Sünde mache mich rein!
5 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
Denn meine Frevel sind mir bewußt, / Und meine Sünde ist stets vor mir.
6 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
An dir allein habe ich gesündigt, / Und was dir mißfällt, hab ich verübt. / Denn du sollst recht behalten mit deinem Spruch, / Rein erscheinen mit deinem Urteil.
7 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
Ich bin ja in Schuld geboren, / In Sünde hat mich meine Mutter empfangen.
8 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
Doch da du Wahrheit im Herzen liebst, / So mach mir im Innern Weisheit kund!
9 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
Entsündige mich mit Ysop, so werd ich rein, / Wasche mich, so werd ich weißer als Schnee.
10 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
Sprich mir Wonne und Freude zu, / Daß deine Gebeine frohlocken, die du zerschlagen.
11 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
Verbirg dein Antlitz vor meinen Sünden, / Und all meine Frevel tilge aus!
12 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
Ein reines Herz schaff mir, Elohim, / Einen festen Geist erneure in mir!
13 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
Wirf mich nicht weg von deinem Antlitz, / Deinen Heiligen Geist nimm nicht von mir!
14 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
Erfreue mich wieder mit deinem Heil, / Mit willigem Geiste stütze mich!
15 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
Dann lehre ich Frevler deine Wege, / Und Sünder sollen sich zu dir kehren.
16 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
Von Blutschuld rette mich, Elohim, du Gott meines Heils! / So jauchzt meine Zunge ob deiner Gnade.
17 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
Adonái, tu mir die Lippen auf; / Dann wird mein Mund deinen Ruhm verkünden.
18 Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
Schlachtopfer begehrst du ja nicht — sonst gäbe ich sie —; / Brandopfer gefallen dir nicht.
19 A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.
Elohims Schlachtopfer sind ein zerbrochener Geist. / Ein zerbrochen, zerschlagen Herz, Elohim, verschmähest du nicht! Tu wohl an Zion in deiner Gnade, / Baue die Mauern Jerusalems! Dann werden dir rechte Opfer gefallen: / Brandopfer, Ganzopfer, / Dann wird man Stiere opfern auf deinem Altar.
