Žalmy 51
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
Psaume de David, au maître chantre. Touchant ce que Nathan le Prophète vint à lui, après qu'il fut entré vers Bathsebah. Ô Dieu! aie pitié de moi selon ta gratuité, selon la grandeur de tes compassions efface mes forfaits.
2 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
Lave-moi parfaitement de mon iniquité, et me nettoie de mon péché.
3 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
Car je connais mes transgressions, et mon péché est continuellement devant moi.
4 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
J'ai péché contre toi, contre toi proprement, et j'ai fait ce qui déplaît à tes yeux: afin que tu sois connu juste quand tu parles, [et] trouvé pur, quand tu juges.
5 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
Voilà, j'ai été formé dans l'iniquité, et ma mère m'a échauffé dans le péché.
6 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
Voilà, tu aimes la vérité dans le cœur, et tu m'as enseigné la sagesse dans le secret [de mon cœur].
7 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
Purifie-moi du péché avec de l'hysope, et je serai net; lave-moi, et je serai plus blanc que la neige.
8 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
Fais-moi entendre la joie et l'allégresse, et fais que les os que tu as brisés se réjouissent.
9 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
Détourne ta face de mes péchés, et efface toutes mes iniquités.
10 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
Ô Dieu! crée-moi un cœur net, et renouvelle au dedans de moi un esprit bien remis.
11 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
Ne me rejette point de devant ta face, et ne m'ôte point l'Esprit de ta Sainteté.
12 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
Rends-moi la joie de ton salut, et que l'Esprit de l'affranchissement me soutienne.
13 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
J'enseignerai tes voies aux transgresseurs, et les pécheurs se convertiront à toi.
14 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
Ô Dieu! Dieu de mon salut, délivre-moi de tant de sang, [et] ma langue chantera hautement ta justice.
15 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
Seigneur, ouvre mes lèvres, et ma bouche annoncera ta louange.
16 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
Car tu ne prends point plaisir aux sacrifices, autrement j'en donnerais; l'holocauste ne t'est point agréable.
17 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
Les sacrifices de Dieu sont l'esprit froissé: ô Dieu! tu ne méprises point le cœur froissé et brisé.
18 Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
Fais du bien selon ta bienveillance à Sion, [et] édifie les murs de Jérusalem.
19 A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.
Alors tu prendras plaisir aux sacrifices de justice, à l'holocauste, et aux sacrifices qui se consument entièrement par le feu; alors on offrira des veaux sur ton autel.
