Žalmy 51
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
Au chef des chantres. Psaume de David. Lorsque Nathan, le prophète, vint à lui, après que David fut allé vers Bath-Schéba. O Dieu! Aie pitié de moi dans ta bonté; Selon ta grande miséricorde, efface mes transgressions;
2 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
Lave-moi complètement de mon iniquité, Et purifie-moi de mon péché.
3 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
Car je reconnais mes transgressions, Et mon péché est constamment devant moi.
4 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
J’ai péché contre toi seul, Et j’ai fait ce qui est mal à tes yeux, En sorte que tu seras juste dans ta sentence, Sans reproche dans ton jugement.
5 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
Voici, je suis né dans l’iniquité, Et ma mère m’a conçu dans le péché.
6 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
Mais tu veux que la vérité soit au fond du cœur: Fais donc pénétrer la sagesse au-dedans de moi!
7 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
Purifie-moi avec l’hysope, et je serai pur; Lave-moi, et je serai plus blanc que la neige.
8 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
Annonce-moi l’allégresse et la joie, Et les os que tu as brisés se réjouiront.
9 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
Détourne ton regard de mes péchés, Efface toutes mes iniquités.
10 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
O Dieu! Crée en moi un cœur pur, Renouvelle en moi un esprit bien disposé.
11 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
Ne me rejette pas loin de ta face, Ne me retire pas ton esprit saint.
12 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
Rends-moi la joie de ton salut, Et qu’un esprit de bonne volonté me soutienne!
13 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
J’enseignerai tes voies à ceux qui les transgressent, Et les pécheurs reviendront à toi.
14 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
O Dieu, Dieu de mon salut! Délivre-moi du sang versé, Et ma langue célébrera ta miséricorde.
15 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
Seigneur! Ouvre mes lèvres, Et ma bouche publiera ta louange.
16 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
Si tu eusses voulu des sacrifices, je t’en aurais offert; Mais tu ne prends point plaisir aux holocaustes.
17 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
Les sacrifices qui sont agréables à Dieu, c’est un esprit brisé: O Dieu! Tu ne dédaignes pas un cœur brisé et contrit.
18 Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
Répands par ta grâce tes bienfaits sur Sion, Bâtis les murs de Jérusalem!
19 A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.
Alors tu agréeras des sacrifices de justice, Des holocaustes et des victimes tout entières; Alors on offrira des taureaux sur ton autel.
