Žalmy 51
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
Au chef des chantres. Psaume de David lorsque le prophète Nathan fut venu le trouver, à la suite de ses relations avec Bethsabée. Prends-moi en pitié, ô Dieu, dans la mesure de ta bonté; selon la grandeur de ta clémence, efface mes fautes.
2 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
Lave-moi à grandes eaux de mon iniquité, purifie-moi de mon péché.
3 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
Car je reconnais mes fautes, et mon péché est sans cesse sous mes regards.
4 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
Contre toi seul j’ai failli, j’ai fait ce qui est mal à tes yeux; ainsi tu serais équitable dans ton arrêt, tu aurais le droit pour toi en me condamnant.
5 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
Mais, en vérité, j’ai été enfanté dans l’iniquité, et c’est dans le péché que ma mère m’a conçu.
6 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
Or, toi tu exiges la vérité dans le secret des cœurs, dans mon for intime tu m’enseignes la sagesse.
7 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
Puisses-tu me purifier avec l’hysope, pour que je sois pur! Puisses-tu me laver, pour que je sois plus blanc que neige!
8 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
Puisses-tu me faire entendre des accents d’allégresse et de joie, afin que ces membres que tu as broyés retrouvent leur joyeux entrain!
9 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
Détourne ton visage de mes péchés, efface toutes mes iniquités.
10 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
O Dieu, crée en moi un cœur pur, et fais renaître dans mon sein un esprit droit.
11 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
Ne me rejette pas de devant ta face, ne me retire pas ta sainte inspiration.
12 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
Rends-moi la pleine joie de ton secours, et soutiens-moi avec ton esprit magnanime.
13 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
Je voudrais enseigner tes voies aux pécheurs, afin que les coupables reviennent à toi.
14 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
Préserve-moi, ô Dieu, Dieu de mon salut, d’un arrêt sanglant: ma langue célébrera ton équité.
15 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
Seigneur, puisses-tu m’ouvrir les lèvres, pour que ma bouche proclame tes louanges!
16 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
Car tu ne souhaites pas de sacrifices, je les offrirais volontiers tu ne prends point plaisir aux holocaustes:
17 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
les sacrifices agréables à Dieu, c’est un esprit contrit; un cœur brisé et abattu, ô Dieu, tu ne le dédaignes point.
18 Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
Ah! dans ta bienveillance, daigne restaurer Sion, rebâtir les murailles de Jérusalem.
19 A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.
Alors tu agréeras des sacrifices pieux, holocaustes et victimes parfaites alors on présentera des taureaux sur ton autel.
