Žalmy 51
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
Zborovođi. Psalam. Davidov. Kad je k Davidu došao prorok Natan poslije njegova grijeha Smiluj mi se, Bože, po milosrđu svome, po velikom smilovanju izbriši moje bezakonje!
2 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
Operi me svega od moje krivice, od grijeha me mojeg očisti!
3 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
Bezakonje svoje priznajem, grijeh je moj svagda preda mnom.
4 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
Tebi, samom tebi ja sam zgriješio i učinio što je zlo pred tobom: pravedan ćeš biti kad progovoriš, bez prijekora kada presudiš.
5 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
Evo, grešan sam već rođen, u grijehu me zače majka moja.
6 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
Evo, ti ljubiš srce iskreno, u dubini duše učiš me mudrosti.
7 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
Poškropi me izopom da se očistim, operi me, i bit ću bjelji od snijega!
8 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
Objavi mi radost i veselje, nek' se obraduju kosti satrvene!
9 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
Odvrati lice od grijeha mojih, izbriši svu moju krivicu!
10 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
Čisto srce stvori mi, Bože, i duh postojan obnovi u meni!
11 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
Ne odbaci me od lica svojega i svoga svetog duha ne uzmi od mene!
12 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
Vrati mi radost svoga spasenja i učvrsti me duhom spremnim!
13 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
Učit ću bezakonike tvojim stazama, i grešnici tebi će se obraćati.
14 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
Oslobodi me od krvi prolivene, Bože, Bože spasitelju moj! Nek' mi jezik kliče pravednosti tvojoj!
15 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
Otvori, Gospodine, usne moje, i usta će moja naviještati hvalu tvoju.
16 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
Žrtve ti se ne mile, kad bih dao paljenicu, ti je ne bi primio.
17 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
Žrtva Bogu duh je raskajan, srce raskajano, ponizno, Bože, nećeš prezreti.
18 Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
U svojoj dobroti milostiv budi Sionu i opet sagradi jeruzalemske zidine!
19 A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.
Tada će ti biti mile žrtve pravedne i tad će se prinosit' teoci na žrtveniku tvojemu.
