Žalmy 50
1 Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
Salmo de Asaph. EL Dios de dioses, Jehová, ha hablado, y convocado la tierra desde el nacimiento del sol hasta donde se pone.
2 Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
De Sión, perfección de hermosura, ha Dios resplandecido.
3 Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
Vendrá nuestro Dios, y no callará: fuego consumirá delante de él, y en derredor suyo habrá tempestad grande.
4 Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
Convocará á los cielos de arriba, y á la tierra, para juzgar á su pueblo.
5 Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
Juntadme mis santos; los que hicieron conmigo pacto con sacrificio.
6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
Y denunciarán los cielos su justicia; porque Dios es el juez. (Selah)
7 Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
Oye, pueblo mío, y hablaré: [escucha], Israel, y testificaré contra ti: yo soy Dios, el Dios tuyo.
8 Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
No te reprenderé sobre tus sacrificios, ni por tus holocaustos, que delante de mí están siempre.
9 Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
No tomaré de tu casa becerros, ni machos cabríos de tus apriscos.
10 Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
Porque mía es toda bestia del bosque, y los millares de animales en los collados.
11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
Conozco todas las aves de los montes, y en mi poder están las fieras del campo.
12 Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
Si yo tuviese hambre, no te lo diría á ti: porque mío es el mundo y su plenitud.
13 Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
¿Tengo de comer yo carne de toros, ó de beber sangre de machos cabríos?
14 Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
Sacrifica á Dios alabanza, y paga tus votos al Altísimo.
15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
E invócame en el día de la angustia: te libraré, y tú me honrarás.
16 Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
Pero al malo dijo Dios: ¿Qué tienes tú que enarrar mis leyes, y que tomar mi pacto en tu boca,
17 Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
Pues que tú aborreces el castigo, y echas á tu espalda mis palabras?
18 Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
Si veías al ladrón, tú corrías con él; y con los adúlteros era tu parte.
19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
Tu boca metías en mal, y tu lengua componía engaño.
20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
Tomabas asiento, [y] hablabas contra tu hermano; contra el hijo de tu madre ponías infamia.
21 To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
Estas cosas hiciste, y yo he callado: pensabas que de cierto sería yo como tú: yo te argüiré, y pondré[las] delante de tus ojos.
22 Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
Entended ahora esto, los que os olvidáis de Dios; no sea que arrebate, sin que nadie libre.
23 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
El que sacrifica alabanza me honrará: y al que ordenare su camino, le mostraré la salud de Dios.
