Žalmy 50
1 Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
El Dios de dioses, Jehová, habló; y convocó la tierra desde el nacimiento del sol hasta donde se pone.
2 Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
De Sión, perfección de hermosura, Dios resplandeció.
3 Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
Vendrá nuestro Dios, y no callará: fuego consumirá de su presencia: y al rededor de él habrá grande tempestad.
4 Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
Convocará a los cielos de arriba: y a la tierra para juzgar a su pueblo.
5 Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
Juntádme mis misericordiosos: los que concertaron mi concierto sobre sacrificio.
6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
Y denunciarán los cielos su justicia; porque Dios es juez. (Selah)
7 Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
Oye pueblo mío, y hablaré: Israel, y contestaré contra ti: Yo soy el Dios, el Dios tuyo.
8 Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
No te reprenderé sobre tus sacrificios; porque tus holocaustos delante de mí están siempre.
9 Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
No tomaré de tu casa becerros: ni machos de cabrío de tus apriscos.
10 Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
Porque mía es toda bestia del monte: millares de animales en los montes.
11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
Yo conozco a todas las aves de los montes; y las fieras del campo están conmigo.
12 Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
Si tuviere hambre, no te lo diré a ti; porque mío es el mundo y su plenitud.
13 Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
¿Tengo de comer carne de gruesos toros, o, de beber sangre de machos de cabrío?
14 Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
Sacrifica a Dios alabanza: y paga al Altísimo tus votos.
15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
Y llámame en el día de la angustia; librarte he, y honrarme has.
16 Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
Y al malo dijo Dios: ¿Qué tienes tú que enarrar mis leyes: y que tomes mi concierto por tu boca:
17 Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
Aborreciendo tú el castigo, y echando detrás de ti mis palabras?
18 Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
Si veías al ladrón, tu corrías con él: y con los adúlteros era tu parte.
19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
Tu boca metías en mal: y tu lengua componía engaño.
20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
Asentábaste, hablabas contra tu hermano: contra el hijo de tu madre ponías infamia.
21 To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
Estas cosas hiciste, y yo callé: ¿pensabas por eso que de cierto sería yo como tú? argüirte he, y propondré delante de tus ojos.
22 Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
Entendéd ahora esto, los que os olvidáis de Dios: porque no arrebate, y no haya quien os escape.
23 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
El que sacrifica alabanza me honrará: y el que ordenare el camino, yo le enseñaré la salud de Dios.
