Žalmy 50
1 Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
Ein Psalm Assaphs. Gott der HERR, der Mächtige, redet und ruft der Welt von Aufgang der Sonne bis zum Niedergang.
2 Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
Aus Zion bricht an der schöne Glanz Gottes.
3 Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
Unser Gott kommt und schweiget nicht. Fressend Feuer gehet vor ihm her und um ihn her ein groß Wetter.
4 Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
Er ruft Himmel und Erde, daß er sein Volk richte.
5 Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
Versammelt mir meine Heiligen, die den Bund mehr achten denn Opfer.
6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
Und die Himmel werden seine Gerechtigkeit verkündigen; denn Gott ist Richter. (Sela)
7 Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
Höre, mein Volk, laß mich reden, Israel; laß mich unter dir zeugen: Ich, Gott, bin dein Gott.
8 Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
Deines Opfers halben strafe ich dich nicht; sind doch deine Brandopfer sonst immer vor mir.
9 Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
Ich will nicht von deinem Hause Farren nehmen, noch Böcke aus deinen Ställen;
10 Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
denn alle Tiere im Walde sind mein und Vieh auf den Bergen, da sie bei tausend gehen.
11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
Ich kenne alles Gevögel auf den Bergen, und allerlei Tier auf dem Felde ist vor mir.
12 Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
Wo mich hungerte, wollt ich dir nicht davon sagen; denn der Erdboden ist mein und alles, was drinnen ist.
13 Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
Meinest du, daß ich Ochsenfleisch essen wolle, oder Bocksblut trinken?
14 Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
Opfere Gott Dank und bezahle dem Höchsten deine Gelübde!
15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
Und rufe mich an in der Not, so will ich dich erretten, so sollst du mich preisen.
16 Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
Aber zum Gottlosen spricht Gott: Was verkündigest du meine Rechte und nimmst meinen Bund in deinen Mund,
17 Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
so du doch Zucht hassest und wirfst meine Worte hinter dich?
18 Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
Wenn du einen Dieb siehest, so läufst du mit ihm und hast Gemeinschaft mit den Ehebrechern.
19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
Dein Maul lässest du Böses reden, und deine Zunge treibet Falschheit.
20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
Du sitzest und redest wider deinen Bruder, deiner Mutter Sohn verleumdest du.
21 To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
Das tust du, und ich schweige. Da meinest du, ich werde sein gleich wie du. Aber ich will dich strafen und will dir's unter Augen stellen.
22 Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
Merket doch das, die ihr Gottes vergesset, daß ich nicht einmal hinreiße, und sei kein Retter mehr da.
23 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
Wer Dank opfert, der preiset mich; und da ist der Weg, daß ich ihm zeige das Heil Gottes.
