Žalmy 50
1 Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
Ein Lied, von Asaph. - Gott, Gott der Herr, soll reden; rufe er die Erde vom Aufgang bis zum Niedergang!
2 Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
Von Sion her, der Schönheit Krone, erstrahle Gott!
3 Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
So komme wieder unser Gott und schweige nicht! Verzehrend Feuer schreite vor ihm her; gewaltig stürme es um ihn!
4 Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
Dem Himmel droben rufe er und dann der Erde mit den Worten:
5 Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
"Versammelt mir jetzt meine Frommen, die einen Bund mit mir geschlossen!", daß sie sein Volk der Opfer wegen richten.
6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
Der Himmel lege Zeugnis dafür ab: "Er ist im Recht; er ist ein Gott des Rechtes." (Sela)
7 Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
Mein Volk, gib acht und laß mich reden, Israel! Dich ermahn ich ernstlich: "Gott, dein Gott, bin ich.
8 Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
Ich tadle dich nicht deiner Opfer wegen, und deine Brandopfer steht immer mir vor Augen.
9 Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
Doch brauche ich kein Rind aus deinem Hause, aus deinen Hürden keine Böcke.
10 Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
Denn mein ist alles Wild im Walde, auf Tausenden von Bergen das Getier.
11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
Ich kenne alle Vögel im Gebirge; mir steht zu Diensten das, was sich im Felde regt.
12 Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
Und sollte je ich hungern, dir sagt' ich es nicht; mein ist die Welt und was sie füllt.
13 Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
Will ich denn Fleisch von Stieren essen? Und trinke ich der Böcke Blut?
14 Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
Bring Dank dem Herrn zum Opfer dar und löse so dem Höchsten dein Gelübde!
15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
Und ruf am Tag der Not mich an. Dann werde ich dich retten. Aber danken sollst du mir."
16 Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
Zum Frevler aber spreche Gott: "Was schwatzest du von meinen Satzungen und führst im Munde meinen Bund!
17 Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
Du hassest doch die Zucht, und meine Worte schlägst du in den Wind.
18 Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
Kaum siehst du einen Dieb, so läufst du schon mit ihm. Mit Ehebrechern gehst du um
19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
und lässest deinen Mund in Bosheit sich ergehen, und deine Zunge paarest du mit Trug.
20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
Da setzst du dich und redest gegen deinen Bruder, verleumdest deiner Mutter Sohn.
21 To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
Das tust du, und ich sollte schweigen? Du dächtest dann, ich sei wie du. Zur Rede stelle ich dich jetzt und zeige deutlich dir den Unterschied-
22 Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
Dies merkt, ihr Gottvergessenen! Sonst raffe ich euch rettungslos dahin.
23 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
Wer Dank darbringt, der gibt mir Ehre. Wer gutes Beispiel gibt, den laß' ich göttlich Heil erblicken."
