Žalmy 50
1 Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
Psaume d'Asaph. Le Dieu fort, Dieu, l'Éternel, a parlé: il a convoqué la terre, Du soleil levant au soleil couchant.
2 Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
De Sion, parfaite en beauté, Dieu fait rayonner sa splendeur.
3 Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
Il vient, notre Dieu, et il ne se tait point; Devant lui est un feu dévorant. Autour de lui une tempête furieuse.
4 Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
Il convoque les cieux d'en haut. Ainsi que la terre, pour juger son peuple:
5 Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
«Rassemblez-moi mes fidèles, Qui ont scellé leur alliance avec moi par un sacrifice»
6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
Et les cieux proclament sa justice; Car c'est Dieu lui-même qui va juger! (Pause)
7 Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
Écoute, ô mon peuple, et je parlerai. Écoute, ô Israël! Je te ferai entendre mes avertissements: Je suis Dieu, ton Dieu.
8 Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
Ce n'est pas pour tes sacrifices que je te ferai des reproches, Ni pour tes holocaustes, qui sont continuellement devant moi.
9 Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
Je ne prendrai point de taureau dans ta maison, Ni de bouc dans tes bergeries;
10 Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
Car c'est à moi qu'appartiennent tous les animaux des forêts. Ainsi que les bêtes des montagnes, par milliers.
11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
Je connais tous les oiseaux des montagnes, Et tout ce qui se meut dans les champs m'appartient.
12 Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
Si j'avais faim, je ne t'en dirais rien; Car à moi est le monde et tout ce qu'il renferme.
13 Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
Ai-je besoin de manger la chair des taureaux, Ou de boire le sang des boucs?
14 Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
Pour sacrifice, offre à Dieu tes louanges, Et accomplis tes voeux envers le Très-Haut!
15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
Puis, invoque-moi au jour de la détresse: Je te délivrerai, et tu me glorifieras.
16 Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
Mais Dieu dit au méchant: «A quoi bon réciter mes commandements Et célébrer des lèvres mon alliance,
17 Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
Quand tu hais la réprimande Et quand tu repousses mes paroles loin de toi?
18 Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
Lorsque tu vois un voleur, tu te plais avec lui; Tu fais cause commune avec les adultères.
19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
Tu livres ta bouche à la calomnie, Et ta langue ourdit la fraude.
20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
Tu t'assieds et tu parles contre ton frère; Tu diffames le fils de ta mère.
21 To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
Voilà ce que tu as fait; et parce que j'ai gardé le silence, Tu t'es imaginé que j'étais pareil à toi! Je vais te reprendre et mettre ton iniquité sous tes yeux.»
22 Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
Comprenez donc cela, vous qui oubliez Dieu, De peur que je ne vous mette en pièces. Sans que personne puisse vous délivrer!
23 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
Celui qui offre pour sacrifice la louange, me glorifie; Et à celui qui veille sur sa conduite Je ferai contempler le salut de Dieu.
