Žalmy 50
1 Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
Psaume d’Asaph. Dieu, Dieu, l’Éternel, parle, et convoque la terre, Depuis le soleil levant jusqu’au soleil couchant.
2 Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
De Sion, beauté parfaite, Dieu resplendit.
3 Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
Il vient, notre Dieu, il ne reste pas en silence; Devant lui est un feu dévorant, Autour de lui une violente tempête.
4 Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
Il crie vers les cieux en haut, Et vers la terre, pour juger son peuple:
5 Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
Rassemblez-moi mes fidèles, Qui ont fait alliance avec moi par le sacrifice!
6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
Et les cieux publieront sa justice, Car c’est Dieu qui est juge. (Pause)
7 Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
Écoute, mon peuple! Et je parlerai; Israël! Et je t’avertirai. Je suis Dieu, ton Dieu.
8 Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
Ce n’est pas pour tes sacrifices que je te fais des reproches; Tes holocaustes sont constamment devant moi.
9 Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
Je ne prendrai pas de taureau dans ta maison, Ni de bouc dans tes bergeries.
10 Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
Car tous les animaux des forêts sont à moi, Toutes les bêtes des montagnes par milliers;
11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
Je connais tous les oiseaux des montagnes, Et tout ce qui se meut dans les champs m’appartient.
12 Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
Si j’avais faim, je ne te le dirais pas, Car le monde est à moi et tout ce qu’il renferme.
13 Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
Est-ce que je mange la chair des taureaux? Est-ce que je bois le sang des boucs?
14 Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
Offre pour sacrifice à Dieu des actions de grâces, Et accomplis tes vœux envers le Très-Haut.
15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
Et invoque-moi au jour de la détresse; Je te délivrerai, et tu me glorifieras.
16 Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
Et Dieu dit au méchant: Quoi donc! Tu énumères mes lois, Et tu as mon alliance à la bouche,
17 Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
Toi qui hais les avis, Et qui jettes mes paroles derrière toi!
18 Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
Si tu vois un voleur, tu te plais avec lui, Et ta part est avec les adultères.
19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
Tu livres ta bouche au mal, Et ta langue est un tissu de tromperies.
20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
Tu t’assieds, et tu parles contre ton frère, Tu diffames le fils de ta mère.
21 To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
Voilà ce que tu as fait, et je me suis tu. Tu t’es imaginé que je te ressemblais; Mais je vais te reprendre, et tout mettre sous tes yeux.
22 Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
Prenez-y donc garde, vous qui oubliez Dieu, De peur que je ne déchire, sans que personne délivre.
23 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
Celui qui offre pour sacrifice des actions de grâces me glorifie, Et à celui qui veille sur sa voie Je ferai voir le salut de Dieu.
