Žalmy 50

1 Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.

Psaume d’Asaph. Le [Dieu] Fort, Dieu, l’Éternel, a parlé, et a appelé la terre, du soleil levant jusqu’au soleil couchant.

2 Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.

De Sion, perfection de la beauté, Dieu a fait luire sa splendeur.

3 Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.

Notre Dieu viendra, et il ne se taira point; un feu dévorera devant lui, et autour de lui tourbillonnera la tempête;

4 Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:

Il appellera les cieux d’en haut, et la terre, pour juger son peuple:

5 Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.

Assemblez-moi mes saints, qui ont fait alliance avec moi par [un] sacrifice.

6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)

Et les cieux déclareront sa justice, car Dieu lui-même est juge. (Sélah)

7 Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.

Écoute, mon peuple, et je parlerai; [écoute], Israël, et je témoignerai au milieu de toi. Moi, je suis Dieu, ton Dieu.

8 Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.

Je ne te reprendrai pas à cause de tes sacrifices ou de tes holocaustes, qui ont été continuellement devant moi.

9 Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.

Je ne prendrai pas de taureau de ta maison, ni de boucs de tes parcs;

10 Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.

Car tout animal de la forêt est à moi, les bêtes sur mille montagnes.

11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.

Je connais tous les oiseaux des montagnes, et ce qui se meut par les champs est à moi.

12 Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.

Si j’avais faim, je ne te le dirais pas; car le monde est à moi, et tout ce qu’il contient.

13 Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?

Mangerais-je la chair des gros taureaux, et boirais-je le sang des boucs?

14 Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;

Sacrifie à Dieu la louange, et acquitte tes vœux envers le Très-haut,

15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.

Et invoque-moi au jour de la détresse: je te délivrerai, et tu me glorifieras.

16 Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,

Mais Dieu dit au méchant: Qu’as-tu à faire de redire mes statuts, et de prendre mon alliance dans ta bouche?

17 Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.

Toi qui hais la correction, et qui as jeté mes paroles derrière toi.

18 Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.

Si tu as vu un voleur, tu t’es plu avec lui, et ta portion est avec les adultères;

19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.

Tu livres ta bouche au mal, et ta langue trame la tromperie;

20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.

Tu t’assieds, tu parles contre ton frère, tu diffames le fils de ta mère:

21 To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.

Tu as fait ces choses-là, et j’ai gardé le silence; – tu as estimé que j’étais véritablement comme toi; [mais] je t’en reprendrai, et je te les mettrai devant les yeux.

22 Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.

Considérez donc cela, vous qui oubliez Dieu, de peur que je ne déchire, et qu’il n’y ait personne qui délivre.

23 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.

Celui qui sacrifie la louange me glorifie; et à celui qui règle sa voie je ferai voir le salut de Dieu.