Žalmy 50
1 Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
A Psalm of Asaph. God, God, the LORD, hath spoken, and called the earth from the rising of the sun unto the going down thereof.
2 Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
Out of Zion, the perfection of beauty, God hath shined forth.
3 Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
Our God cometh, and doth not keep silence; a fire devoureth before Him, and round about Him it stormeth mightily.
4 Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
He calleth to the heavens above, and to the earth, that He may judge His people:
5 Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
'Gather My saints together unto Me; those that have made a covenant with Me by sacrifice.'
6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
And the heavens declare His righteousness; for God, He is judge. (Selah)
7 Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
'Hear, O My people, and I will speak; O Israel, and I will testify against thee: God, thy God, am I.
8 Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
I will not reprove thee for thy sacrifices; and thy burnt-offerings are continually before Me.
9 Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
I will take no bullock out of thy house, nor he-goats out of thy folds.
10 Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
For every beast of the forest is Mine, and the cattle upon a thousand hills.
11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
I know all the fowls of the mountains; and the wild beasts of the field are Mine.
12 Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
If I were hungry, I would not tell thee; for the world is Mine, and the fulness thereof.
13 Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
Do I eat the flesh of bulls, or drink the blood of goats?
14 Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
Offer unto God the sacrifice of thanksgiving; and pay thy vows unto the Most High;
15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
And call upon Me in the day of trouble; I will deliver thee, and thou shalt honour Me.'
16 Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
But unto the wicked God saith: 'What hast thou to do to declare My statutes, and that thou hast taken My covenant in thy mouth?
17 Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
Seeing thou hatest instruction, and castest My words behind thee.
18 Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
When thou sawest a thief, thou hadst company with him, and with adulterers was thy portion.
19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
Thou hast let loose thy mouth for evil, and thy tongue frameth deceit.
20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
Thou sittest and speakest against thy brother; thou slanderest thine own mother's son.
21 To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
These things hast thou done, and should I have kept silence? Thou hadst thought that I was altogether such a one as thyself; but I will reprove thee, and set the cause before thine eyes.
22 Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
Now consider this, ye that forget God, lest I tear in pieces, and there be none to deliver.
23 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
Whoso offereth the sacrifice of thanksgiving honoureth Me; and to him that ordereth his way aright will I show the salvation of God.'
