Žalmy 50
1 Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
A Psalm. Of Asaph. God, Elohim-Jehovah, hath spoken, and called the earth from the rising of the sun unto the going down thereof.
2 Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
Out of Zion, the perfection of beauty, God hath shined forth.
3 Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
Our God will come, and will not keep silence: fire shall devour before him, and it shall be very tempestuous round about him.
4 Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
He will call to the heavens from above, and to the earth, that he may judge his people:
5 Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
Gather unto me my godly ones, those that have made a covenant with me by sacrifice!
6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
And the heavens shall declare his righteousness; for God executeth judgment himself. (Selah)
7 Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
Hear, my people, and I will speak; O Israel, and I will testify unto thee: I am God, thy God.
8 Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
I will not reprove thee for thy sacrifices, or thy burnt-offerings, continually before me;
9 Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
I will take no bullock out of thy house, [nor] he-goats out of thy folds:
10 Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
For every beast of the forest is mine, the cattle upon a thousand hills;
11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
I know all the fowl of the mountains, and the roaming creatures of the field are mine:
12 Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
If I were hungry, I would not tell thee; for the world is mine, and the fulness thereof.
13 Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
Should I eat the flesh of bulls, and drink the blood of goats?
14 Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
Offer unto God thanksgiving, and perform thy vows unto the Most High;
15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
And call upon me in the day of trouble; I will deliver thee, and thou shalt glorify me.
16 Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
But unto the wicked God saith, What hast thou to do to declare my statutes, or that thou shouldest take my covenant into thy mouth,
17 Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
Seeing thou hast hated correction and hast cast my words behind thee?
18 Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
When thou sawest a thief, thou didst take pleasure in him, and thy portion was with adulterers;
19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
Thou lettest thy mouth loose to evil, and thy tongue frameth deceit;
20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
Thou sittest [and] speakest against thy brother, thou revilest thine own mother's son:
21 To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
These [things] hast thou done, and I kept silence; thou thoughtest that I was altogether as thyself: [but] I will reprove thee, and set [them] in order before thine eyes.
22 Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
Now consider this, ye that forget God, lest I tear in pieces, and there be no deliverer.
23 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
Whoso offereth praise glorifieth me; and to him that ordereth [his] way will I shew the salvation of God.
