Žalmy 49
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
Nkunga bana ba babakala ba Kole kuidi pfumu minyimbidi. Luwa diambu diadi beno batu boso: Ludimba beno batu boso lunzinganga va nza yayi,
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
batu baphamba ayi batu banneni, zimvuama ayi minsukami.
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
Munuꞌama wela tuba mambu ma nduenga, mamo mantotukila mu ntimꞌama mela vana tsudukulu.
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
Ndiela balula dikutu diama mu diambu di wa zingana, mu ngitala, ndiela sudikisila nongoꞌama.
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
Bila mbi mfueti monina tsisi bilumbu bi mbimbi bu bizidi, mu thangu mambimbi ma bobo beti vuna batu manzungididi e?
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
Bantulanga diana diawu mu bima biawu ayi beti kukiniemisa mu kimvuama kiawu kiwombo.
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
Mutu kalendi baka bu kuidila ko, luzingu lu mutu wunkaka, voti futa thalu yi khudulu andi kuidi Nzambi.
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
Thalu yi khudulu yi luzingu yibeki luvalu lunneni, kuisi ko kadi mfutu wulenda dedakana,
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
mu diambu kazinga mu zithangu zioso ayi kabika bola.
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
Bila babo beti mona ti bankua nduenga balembo fua; bivungisi ayi bivulu balembo fua mamvawu, ayi balembo biki bima biawu kuidi batu bankaka.
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
Biziami biawu biela banga zinzo ziawu mu zithangu zioso; bibuangu biawu biobi beta vuanda mu tsungi ka tsungi. Beti vana mazina mawu mu mintoto miawu bu bafuidi.
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
Vayi mutu, ka diambu ko beki kimvuama kazinganga buwombo ko. Dedikini banga bibulu bieti fua.
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
Mawu mama mambu meti buila batu bobo beti tula diana mu bawu veka ayi bobo beti kuba landakana, bobo beti kikina mambu beti tuba.
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
Banga nkangu wu mamemi, bakubuku mu diambu di tsi bafua; lufua luela kuba dia. Mutu widi ntima wululama wela kuba yadila va nsuka buphila buawu buela bola ku tsi bafua, thama ayi zinzo ziawu zi kipfumu. (Sheol h7585)
Vayi Nzambi wela kula luzingu luama mu lulendo lu tsi bafua, bukiedika wela kuthambula mu diambu diandi veka. (Sheol h7585)
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
Kadi mona tsisi mutu bu kalembo baki kimvuama kiezila ki nzo andi bu kilembo buelama.
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
Bila kalendi nata kadi kima ko mu thangu kela fua. Kiezila kiandi kilendi kuluka yandi ko.
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
Bu kabedi moyo wukimona mutu wu lusakumunu ayi batu beti kuzitisa bu weti mona lusakumunu bu kabedi monanga mamboti.
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
Wela kuenda bata tsungi yi madise mandi; bobo balendi buela mona kiezila ko ki luzingu.
20 Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
Mutu widi kimvuama ayi kambulu diela widi banga bulu kieti fua.
