Žalmy 49
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
Para el músico principal. Un salmo de los hijos de Coré. Oíd esto, todos los pueblos. Escuchad, todos los habitantes del mundo,
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
tanto de baja como de alta, ricos y pobres juntos.
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
Mi boca dirá palabras de sabiduría. Mi corazón pronunciará la comprensión.
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
Inclinaré mi oído a un proverbio. Resolveré mi acertijo en el arpa.
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
¿Por qué he de temer en los días de maldad? cuando me rodea la iniquidad en los talones?
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
Los que confían en su riqueza, y se jactan de la multitud de sus riquezas...
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
ninguno de ellos puede redimir a su hermano, ni dar a Dios un rescate por él.
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
Porque la redención de su vida es costosa, ningún pago es suficiente,
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
para que viva eternamente, para que no vea la corrupción.
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
Porque ve que los sabios mueren; así mismo el necio y el insensato perecen, y dejar su riqueza a otros.
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
Su pensamiento interior es que sus casas serán eternas, y sus moradas para todas las generaciones. Dan su nombre a sus tierras.
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
Pero el hombre, a pesar de sus riquezas, no perdura. Es como los animales que perecen.
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
Este es el destino de los insensatos, y de los que aprueban sus dichos. (Selah)
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
Están designados como un rebaño para el Seol. La muerte será su pastor. Los rectos se enseñorearán de ellos por la mañana. Su belleza se descompondrá en el Seol, lejos de su mansión. (Sheol h7585)
Pero Dios redimirá mi alma del poder del Seol, porque él me recibirá. (Selah) (Sheol h7585)
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
No tengas miedo cuando un hombre se hace rico, cuando la gloria de su casa se incremente;
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
porque cuando muera no se llevará nada. Su gloria no descenderá tras él.
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
Aunque mientras vivió bendijo su alma — y los hombres te alaban cuando te va bien...
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
irá a la generación de sus padres. Nunca verán la luz.
20 Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
Un hombre que tiene riquezas sin entendimiento, es como los animales que perecen.
