Žalmy 49
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
A karmesternek. Kórach fiaitól. Zsoltár. Halljátok ezt, mind a népek, figyeljetek, mind a világ lakói,
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
ember fiai is, férfi fiai is, egyaránt gazdag és szűkölködő!
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
Szájam bölcseséget beszél és szívem gondolata értelem.
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
Példázatnak hajtom oda fülemet, hárfa mellett nyitom meg rejtvényemet.
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
Miért féljek bajnak napjaiban, mikor bűn környez sarkaimon
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
A kik vagy onukban bíznak s nagy gazdagságukkal dicsekszenek –
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
testvérét megváltani nem váltja meg senki, nem adhatja Istennek a váltságdíjat.
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
Hisz drága volna saját lelkük megváltása – abban is hagyja örökre –
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
hogy tovább élne, mindétig, nem látná a vermet.
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
Bizony, látja! Bölcsek meghalnak, balga és oktalan egyaránt elvesznek és másokra hagyják vagyonukat.
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
Belső gondolatuk: házaik örökre megmaradnak, lakásaik nemzedékre meg nemzedékre; nevükkel nevezték meg a. földeket.
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
De az ember az ő dicsőségében nem marad meg, hasonlít a barmokhoz, melyek elpusztulnak.
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
Ez az útjuk az ő balgaságuk; utánuk is lesznek, kik beszédjüket kedvelik. Széla.
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
Mint juhokat, az alvilágba tették, a halál legelteti őket; majd uralkodnak rajtuk reggelre az egyenesek, és alakjukat elenyészteti az alvilág, hogy hajlékuk se legyen. (Sheol h7585)
Ámde Isten megváltja lelkemet az alvilág hatalmától, mert magához vesz engem. Széla. (Sheol h7585)
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
Ne félj, midőn meggazdagszik valaki, midőn sokasodik háza dicsősége;
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
mert holtában nem visz el semmit, nem száll le ő utána dicsősége.
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
Bár életében önnönmagát áldja, és magasztalnak téged, midőn jót teszel magaddal:
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
odajutsz őseid nemzedéhéhez, kik örökre nem látnak világosságot.
20 Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
Ember az ő dicsőségében, de értelem hiján, hasonlít a barmokhoz, melyek elpusztulnak.
