Žalmy 49
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
“For the leader of the music. A psalm of the sons of Korah.” Hear this, all ye nations; Give ear, all ye inhabitants of the world;
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
Both high and low, rich and poor alike!
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
My mouth shall speak wisdom, And the meditation of my mind shall be understanding.
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
I will incline mine ear to a poem; I will utter my song upon the harp.
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
Why should I fear in the days of adversity, When the iniquity of my adversaries encompasseth me;
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
They who trust in their riches, And glory in the greatness of their wealth?
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
No one can redeem his brother from death, Nor give a ransom for him to God,
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
That he should live to eternity, And not see the pit.
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
Too costly is the redemption of his life, And he giveth it up for ever.
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
For he seeth that wise men die, As well as the foolish and the ignorant; They perish alike, And leave their wealth to others.
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
They imagine that their houses will endure for ever, And their dwelling-places from generation to generation: Men celebrate their names on the earth.
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
Yet man, who is in honor, abideth not; He is like the beasts that perish.
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
Such is the way which is their confidence! And they who come after them approve their maxims. (Pause)
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
Like sheep they are cast into the underworld; Death shall feed upon them; And the upright shall soon trample upon them. Their form shall be consumed in the underworld, And they shall no more have a dwelling-place. (Sheol h7585)
But God will redeem my life from the underworld; Yea, he will take me under his care. (Pause) (Sheol h7585)
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
Be not thou afraid, when one becometh rich; When the glory of his house is increased!
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
For, when he dieth, he will carry nothing away; His glory will not descend after him.
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
Though in his life he thought himself happy, —Though men praised thee, while thou wast in prosperity, —
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
Yet shalt thou go to the dwelling-place of thy fathers, Who never more shall see the light!
20 Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
The man who is in honor, but without understanding, Is like the beasts that perish.
