< Žalmy 49 >
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
Hear this, all ye peoples. Give ear, all ye inhabitants of the world,
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
both low and high, rich and poor together.
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
My mouth shall speak wisdom, and the meditation of my heart shall be of understanding.
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
I will incline my ear to a proverb. I will open my dark saying upon the harp.
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
Why should I fear in the days of evil, when iniquity at my heels encompasses me about?
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
Those who trust in their wealth, and boast themselves in the multitude of their riches,
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
none can by any means redeem his brother, nor give to God a ransom for him
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
(for the redemption of their life is costly, and it fails forever),
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
that he should still live always, that he should not see corruption.
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
For he shall see it. Wise men die. The fool and the brutish alike perish, and leave their wealth to others.
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
Their inward thought is that their houses are forever, their dwelling-places to all generations. They call their lands after their own names.
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
Even a man in splendor does not abide. He is like the beasts that perish.
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
This their way is their folly. Yet after them men approve their sayings. (Selah)
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol )
They are appointed as a flock for Sheol. Death shall be their shepherd, and the upright shall have dominion over them in the morning. And their beauty shall be for Sheol to consume, that there be no habitation for it. (Sheol )
15 Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. (Sélah) (Sheol )
But God will redeem my soul from the power of Sheol, for he will receive me. (Selah) (Sheol )
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
Be not thou afraid when a man is made rich, when the glory of his house is increased.
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
For when he dies he shall carry nothing away. His glory shall not descend after him.
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
Though while he lived he blessed his soul (and men praise thee, when thou do well for thyself),
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
he shall go to the generation of his fathers. They shall never see the light.
20 Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
A man who is in splendor, and understands not, is like the beasts that perish.