Žalmy 49
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
[Aka mawt ham Korah ca rhoek kah tingtoenglung] Pilnam boeih loh hekah he ya uh lah. Khosaknah dongkah khosa boeih loh hnatun uh.
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
Hlang capa rhoek long khaw, hlang tongpa rhoek long khaw, hlanglen neh khodaeng long khaw thikat la hnatun uh.
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
Ka ka loh cueihnah a thui vetih ka lungbuei poeknah loh a lungcuei om bitni.
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
Ka hna he thuidoeknah taengla ka kaeng vetih, ka olkael he rhotoeng neh ka thuicaih ni.
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
Yoethaenah hnin ah ka khodil kah thaesainah loh kai m'vael dae ba ham lae ka rhih eh?
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
A thadueng dongah pangtung uh tih a khuehtawn a yet neh thangthen uh dae,
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
hlang loh a manuca te a lat khaw a lat thai moenih. A tlansum te Pathen taengah a paek thai moenih.
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
A hinglu kah tlansum tah kuelka tih kumhal a toeng.
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
Te koinih a yoeyah la hing pueng sui tih hlan khaw hmuh pawt sue.
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
Aka cueih rhoek long tah a duek te a hmuh. Aka ang neh kotalh khaw a milh vaengah a khuehtawn te hlang tloe ham a caehtak.
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
Amih kah poeknah nen tah a im te kumhal ah, a pohmuen te thawnpuei lamkah cadilcahma duela, om ni a ti uh tih tolhmuen te amih ming neh a khue uh.
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
Tedae hlang he umponah khaw a rhaehrhong moenih, rhamsa banglam ni a thuidoek tih a hmata.
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
Tetla amamih khosing te a uepnah tih amih kah olthui te a hnukbang rhoek loh a pom uh. (Selah)
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
Amih te saelkhui kah boiva la tael uh vetih, dueknah loh a luem puei ni. Tedae mincang ah amih te aka thuem rhoek loh a taemrhai uh ni. A muei neh a lungpang a imhmuen lamloh saelkhui la hmawn ni. (Sheol h7585)
Tedae Pathen loh ka hinglu he saelkhui kut lamkah n'lat dongah kai he n'loh bit ni. (Selah) (Sheol h7585)
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
Hlang pakhat loh boei tih a im kah thangpomnah loh pungtai cakhaw rhih boeh.
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
A duek vaengah pakhat khaw khuen mahpawh. A thangpomnah loh anih te suntlak puei mahpawh.
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
A hing vaengah a hinglu te yoethen a paek tih namah te na hoeikhang vaengah nang uem uh dae,
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
A napa rhoek kah cadilcahma la cet vetih yoeyah la vangnah hmu uh mahpawh.
20 Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
Hlang he umponah neh om dae a yakming pawt atah rhamsa aka hmata rhoek bangla om.
