< Žalmy 48 >
1 Píseň žalmu synů Chóre. Veliký jest Hospodin, a převelmi chvalitebný v městě Boha našeho, na hoře svatosti své.
Nǝƣmiqilǝrning bexiƣa tapxurulup oⱪulsun dǝp, Koraⱨning oƣulliri üqün yezilƣan küy: — Uluƣdur Pǝrwǝrdigar, Hudayimizning xǝⱨiridǝ, Uning muⱪǝddǝsliki turƣan taƣda, U zor mǝdⱨiyǝlǝrgǝ layiⱪtur!
2 Ozdoba krajiny, útěcha vší země jestiť hora Sion, k straně půlnoční, město krále velikého.
Egizlikidin kɵrkǝm, Zion teƣi, Pütkül jaⱨanning hursǝnlikidur; Ximaliy tǝrǝpliri güzǝldur, Büyük padixaⱨning xǝⱨiridur!
3 Bůh na palácích jeho, a znají ho býti vysokým hradem.
Huda ⱪorƣanlirida turidu, Bu yǝrdǝ U egiz panaⱨgaⱨ dǝp tonulidu;
4 Nebo aj, králové když se shromáždili a spolu táhli,
Mana, padixaⱨlar yiƣildi, Ular xǝⱨǝrni besip ɵtüp, jǝm boldi.
5 Sami to uzřevše, velmi se divili, a předěšeni byvše, náhle utíkali.
[Xǝⱨǝrni] kɵrüpla ular alaⱪzadǝ boldi; Dǝkkǝ-dükkigǝ qüxüp bǝdǝr ⱪeqixti.
6 Tuť jest je strach popadl, a bolest jako ženu rodící.
U yǝrdǝ ularni titrǝk basti, Tolƣaⱪ yegǝn ayaldǝk ular azablandi;
7 Větrem východním rozrážíš lodí Tarské.
Sǝn Tarxixtiki kemilǝrni xǝrⱪ xamili bilǝn wǝyran ⱪiliwǝtting.
8 Jakž jsme slýchali, tak jsme spatřili, v městě Hospodina zástupů, v městě Boha našeho. Bůh upevní je až na věky.
Ⱪuliⱪimiz angliƣanni, Samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigarning xǝⱨiridǝ, Hudayimizning xǝⱨiridǝ, Biz ⱨazir ɵz kɵzimiz bilǝn xundaⱪ kɵrduⱪ; Huda mǝnggügǝ uni mustǝⱨkǝm ⱪilidu. (Selaⱨ)
9 Rozjímáme, ó Bože, milosrdenství tvé u prostřed chrámu tvého.
Biz sening muⱪǝddǝs ibadǝthanang iqidǝ turup, i Huda, Ɵzgǝrmǝs muⱨǝbbitingni seƣinduⱪ.
10 Jakož jméno tvé, Bože, tak i chvála tvá až do končin země; pravice tvá zajisté plná jest spravedlnosti.
Namingƣa layiⱪtur, Jaⱨanning qǝt-qǝtlirigiqǝ yǝtküzülgǝn mǝdⱨiyiliring, i Huda; Sening ong ⱪolung ⱨǝⱪⱪaniyliⱪ bilǝn tolƣan.
11 Raduj se, horo Sione, plésejte, dcery Judské, z příčiny soudů Božích.
Sening adil ⱨɵkümliringdin, Zion teƣi xadlanƣay! Yǝⱨuda ⱪizliri huxal bolƣay!
12 Obejděte Sion, a obstupte jej, sečtěte věže jeho.
Zion teƣini aylinip mengip, Ətrapida sǝyli ⱪilinglar; Uning munarlirini sanap beⱪinglar;
13 Přiložte mysl svou k ohradě, popatřte na paláce jeho, abyste uměli vypravovati věku potomnímu,
Keyinki ǝwladⱪa uni bayan ⱪilix üqün, Sepil-istiⱨkamlirini kɵngül ⱪoyup kɵzitinglar, Ⱪorƣanlirini kɵzdin kǝqürünglar.
14 Že tento Bůh jest Bůh náš na věčné věky, a že on vůdce náš bude až do smrti.
Qünki bu Huda ǝbǝdil’ǝbǝd bizning Hudayimizdur; U ɵmürwayǝt bizning yetǝkqimiz bolidu!