< Žalmy 48 >

1 Píseň žalmu synů Chóre. Veliký jest Hospodin, a převelmi chvalitebný v městě Boha našeho, na hoře svatosti své.
En Sang, en Psalme af Koras Børn.
2 Ozdoba krajiny, útěcha vší země jestiť hora Sion, k straně půlnoční, město krále velikého.
Herren er stor og saare priselig, i vor Guds Stad, paa hans hellige Bjerg.
3 Bůh na palácích jeho, a znají ho býti vysokým hradem.
Zions Bjerg hæver sig smukt, er det ganske Lands Glæde, yderst imod Nord, den store Konges Stad.
4 Nebo aj, králové když se shromáždili a spolu táhli,
Gud i dens Paladser er kendt som en fast Borg.
5 Sami to uzřevše, velmi se divili, a předěšeni byvše, náhle utíkali.
Thi se, Kongerne havde samlet sig; de forsvandt til Hobe.
6 Tuť jest je strach popadl, a bolest jako ženu rodící.
De saa, straks forundrede de sig; de forfærdedes, de hastede bort.
7 Větrem východním rozrážíš lodí Tarské.
Bævelse betog dem der, Angest som en Kvindes, der føder.
8 Jakž jsme slýchali, tak jsme spatřili, v městě Hospodina zástupů, v městě Boha našeho. Bůh upevní je až na věky.
Ved Østenvejr sønderbryder du Tharsis's Skibe.
9 Rozjímáme, ó Bože, milosrdenství tvé u prostřed chrámu tvého.
Ligesom vi havde hørt, saaledes saa vi det i den Herre Zebaoths Stad, i vor Guds Stad; Gud befæster den indtil evig Tid. (Sela)
10 Jakož jméno tvé, Bože, tak i chvála tvá až do končin země; pravice tvá zajisté plná jest spravedlnosti.
O Gud! vi tænke paa din Miskundhed midt i dit Tempel.
11 Raduj se, horo Sione, plésejte, dcery Judské, z příčiny soudů Božích.
O Gud! som dit Navn er, saa er din Pris indtil Jordens Ender; din højre Haand er fuld af Retfærdighed.
12 Obejděte Sion, a obstupte jej, sečtěte věže jeho.
Zions Bjerg glæder sig, Judas Døtre fryde sig for dine Dommes Skyld.
13 Přiložte mysl svou k ohradě, popatřte na paláce jeho, abyste uměli vypravovati věku potomnímu,
Gaar omkring Zion, rundt omkring den, tæller dens Taarne!
14 Že tento Bůh jest Bůh náš na věčné věky, a že on vůdce náš bude až do smrti.
Lægger Mærke til dens Mur, betragter nøje dens Paladser, at I kunne fortælle det for den Slægt, som kommer. Thi her er Gud, vor Gud, evindelig og altid, han skal ledsage os til evige Tider.

< Žalmy 48 >