< Žalmy 46 >
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot. Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.
För sångmästaren; av Koras söner; till Alamót; en sång. Gud är vår tillflykt och vår starkhet, en hjälp i nöden, väl beprövad.
2 A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.
Därför skulle vi icke frukta, om än jorden omvälvdes och bergen vacklade ned i havsdjupet;
3 Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. (Sélah)
om än dess vågor brusade och svallade, så att bergen bävade vid dess uppror. (Sela)
4 Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.
En ström går fram, vars flöden giva glädje åt Guds stad, åt den Högstes heliga boning.
5 Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.
Gud bor därinne, den vacklar icke; Gud hjälper den, när morgonen gryr.
6 Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.
Hedningarna larma, riken vackla; han låter höra sin röst, då försmälter jorden.
7 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)
HERREN Sebaot är med oss, Jakobs Gud är vår borg. (Sela)
8 Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.
Kommen och skåden HERRENS verk: gärningar som väcka häpnad gör han på jorden.
9 Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,
Han stillar strider intill jordens ända, bågen bryter han sönder och bräcker spjutet, i eld bränner han upp stridsvagnarna.
10 Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.
"Bliven stilla och besinnen att jag är Gud; hög varder jag bland hedningarna, hög på jorden."
11 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)
HERREN Sebaot är men oss, Jakobs Gud är vår borg. (Sela)