< Žalmy 46 >
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot. Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.
ʼElohim es nuestro Refugio y Fortaleza, Un auxilio muy presente en la tribulación.
2 A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.
Por tanto, no temeremos aunque la tierra sea removida, Y las montañas se traspasen al corazón del mar,
3 Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. (Sélah)
Aunque bramen y espumen sus aguas, Y tiemblen las montañas a causa de su ímpetu. (Selah)
4 Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.
Hay un río cuyas corrientes alegran la ciudad de ʼElohim, El Santuario, morada del ʼElyón.
5 Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.
ʼElohim está en medio de ella. No será conmovida. ʼElohim la ayudará al clarear la mañana.
6 Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.
Braman las naciones, Se tambalean los reinos. Él emite su voz. Se derrite la tierra.
7 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)
Yavé de las huestes está con nosotros. Nuestro Refugio es el ʼElohim de Jacob. (Selah)
8 Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.
Vengan y miren las obras de Yavé, Quien causó asolamientos en la tierra,
9 Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,
Quien hace cesar las guerras hasta el fin de la tierra, Quien quiebra el arco, rompe la lanza Y quema los carruajes en el fuego.
10 Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.
Estén quietos y reconozcan que Yo soy ʼElohim. Seré exaltado entre las naciones. Seré enaltecido en la tierra.
11 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)
Yavé de las huestes está con nosotros. Nuestra Fortaleza es el ʼElohim de Jacob. (Selah)