< Žalmy 46 >
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot. Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.
Psalmus, in finem, pro filiis Core pro occultis. Deus noster refugium, et virtus: adiutor in tribulationibus, quae invenerunt nos nimis.
2 A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.
Propterea non timebimus dum turbabitur terra: et transferentur montes in cor maris.
3 Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. (Sélah)
Sonuerunt, et turbatae sunt aquae eorum: conturbati sunt montes in fortitudine eius.
4 Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.
Fluminis impetus laetificat civitatem Dei: sanctificavit tabernaculum suum Altissimus.
5 Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.
Deus, in medio eius, non commovebitur: adiuvabit eam Deus mane diluculo.
6 Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.
Conturbatae sunt gentes, et inclinata sunt regna: dedit vocem suam, mota est terra.
7 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)
Dominus virtutum nobiscum: susceptor noster Deus Iacob.
8 Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.
Venite, et videte opera Domini, quae posuit prodigia super terram:
9 Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,
auferens bella usque ad finem terrae. Arcum conteret, et confringet arma: et scuta comburet igni:
10 Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.
Vacate, et videte quoniam ego sum Deus: exaltabor in gentibus, et exaltabor in terra.
11 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)
Dominus virtutum nobiscum: susceptor noster Deus Iacob.