Žalmy 46

1 Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot. Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.

In finem, filiis Core pro arcanis, Psalmus. Deus noster refugium, et virtus: adiutor in tribulationibus, quæ invenerunt nos nimis.

2 A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.

Propterea non timebimus dum turbabitur terra: et transferentur montes in cor maris.

3 Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. (Sélah)

Sonuerunt, et turbatæ sunt aquæ eorum: conturbati sunt montes in fortitudine eius.

4 Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.

Fluminis impetus lætificat civitatem Dei: sanctificavit tabernaculum suum Altissimus.

5 Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.

Deus, in medio eius, non commovebitur: adiuvabit eam Deus mane diluculo.

6 Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.

Conturbatæ sunt gentes, et inclinata sunt regna: dedit vocem suam, mota est terra.

7 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)

Dominus virtutum nobiscum: susceptor noster Deus Iacob.

8 Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.

Venite, et videte opera Domini, quæ posuit prodigia super terram:

9 Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,

auferens bella usque ad finem terræ. Arcum conteret, et confringet arma: et scuta comburet igni:

10 Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.

Vacate, et videte quoniam ego sum Deus: exaltabor in gentibus, et exaltabor in terra.

11 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)

Dominus virtutum nobiscum: susceptor noster Deus Iacob.