Žalmy 46

1 Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot. Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.

Til Sangmesteren. Af Koras Sønner. Al-alamot. En Sang.

2 A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.

Gud er vor Tilflugt og Styrke, en Hjælp i Angster, prøvet til fulde.

3 Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. (Sélah)

Derfor frygter vi ikke, om Jorden end bølger og Bjergene styrter i Havenes Skød,

4 Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.

om end deres Vande bruser og syder og Bjergene skælver ved deres Vælde. (Sela)

5 Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.

En Flod og dens Bække glæder Guds Stad, den Højeste har helliget sin Bolig;

6 Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.

i den er Gud, den rokkes ikke, Gud bringer den Hjælp, naar Morgen gryr.

7 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)

Folkene larmed, Rigerne vakled, han løfted Røsten, saa Jorden skjalv,

8 Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.

Hærskarers HERRE er med os, Jakobs Gud er vor faste Borg. (Sela)

9 Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,

Kom hid og se paa HERRENS Værk, han har udført frygtelige Ting paa Jord.

10 Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.

Han gør Ende paa Krig til Jordens Grænser, han splintrer Buen, sønderbryder Spydene, Skjoldene tænder han i Brand.

11 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)

Hold inde og kend, at jeg er Gud, ophøjet blandt Folkene, ophøjet paa Jorden! Hærskarers HERRE er med os, Jakobs Gud er vor faste Borg. (Sela)