Žalmy 46

1 Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot. Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.

Til Sangmesteren; af Koras Børn; en Sang; til Alamoth.

2 A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.

Gud er vor Tillid og Styrke, en Hjælp i Angester, prøvet til fulde.

3 Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. (Sélah)

Derfor ville vi ikke frygte, om end Jorden forandres, og Bjergene synke ned i Havets Dyb;

4 Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.

om end Vandene deri bruse og oprøres, Bjergene bæve for dets Vælde. (Sela)

5 Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.

Men en Strøm med sine Bække glæder Guds Stad, Helligdommen, den Højestes Boliger.

6 Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.

Gud er midt i den, den skal ikke rokkes; Gud skal hjælpe den, naar Morgenen frembryder.

7 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)

Hedningerne brusede, Rigerne bevægedes; han udgav sin Røst, Jorden smeltedes.

8 Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.

Herren Zebaoth er med os, Jakobs Gud er vor faste Borg. (Sela)

9 Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,

Kommer, ser Herrens Gerninger, hvorledes han har anrettet Ødelæggelser paa Jorden.

10 Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.

Han, som kommer Krigene til at holde op indtil Jordens Ende, sønderbryder Buen og afhugger Spydet, opbrænder Vognene med Ild.

11 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)

Lader af og vider, at jeg er Gud, ophøjet iblandt Hedningerne, ophøjet paa Jorden. Herren Zebaoth er med os, Jakobs Gud er vor faste Borg. (Sela)