< Žalmy 45 >
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, na šošannim, vyučující. Píseň o lásce. Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře.
O meu coração ferve com palavras boas, fallo do que tenho feito no tocante ao Rei: a minha lingua é a penna de um dextro escriptor.
2 Krásnější jsi nad všecky syny lidské, rozlita jest i milost ve rtech tvých, proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky.
Tu és mais formoso do que os filhos dos homens; a graça se derramou em teus labios; portanto Deus te abençoou para sempre.
3 Připaš meč svůj na bedra, ó reku udatný, prokaž důstojnost a slávu svou.
Cinge a tua espada á coxa, ó Valente, com a tua gloria e a tua magestade.
4 A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokáže pravice tvá hrozných věcí.
E n'este teu esplendor cavalga prosperamente, por causa da verdade, da mansidão e da justiça; e a tua dextra te ensinará coisas terriveis.
5 Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.
As tuas frechas são agudas no coração dos inimigos do Rei, e por ellas os povos cairam debaixo de ti
6 Trůn tvůj, ó Bože, jest věčný a stálý, berla království tvého jestiť berla nejupřímější.
O teu throno, ó Deus, é eterno e perpetuo; o sceptro do teu reino é um sceptro d'equidade.
7 Miluješ spravedlnost, a nenávidíš bezbožnosti, protož pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé.
Tu amas a justiça e aborreces a impiedade; portanto, Deus, o teu Deus, te ungiu com oleo de alegria, mais do que a teus companheiros.
8 Mirra, aloe a kassia, všecka roucha tvá voní z paláců, z kostí slonových vzdělaných, nad ty, jenž tě obveselují.
Todos os teus vestidos cheiram a myrrha, e aloes e cassia, desde os palacios de marfim de onde te alegram.
9 Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými, přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě.
As filhas dos reis estavam entre as tuas illustres donzellas; á tua direita estava a rainha ornada de finissimo oiro de Ophir.
10 Slyšiž, dcerko, a viz, a nakloň ucha svého, a zapomeň na lid svůj a na dům otce svého.
Ouve, filha, e olha, e inclina os teus ouvidos; esquece-te do teu povo e da casa do teu pae.
11 I zalíbí se králi tvá krása; onť jest zajisté Pán tvůj, protož skláněj se před ním.
Então o rei se afeiçoará da tua formosura, pois elle é teu Senhor; adora-o.
12 Tuť i Tyrští s dary, před oblíčejem tvým kořiti se budou bohatí národové.
E a filha de Tyro estará ali com presentes; os ricos do povo supplicarão o teu favor.
13 Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku, roucho zlatem vytkávané jest oděv její.
A filha do rei é toda illustre por dentro: o seu vestido é de oiro engastado.
14 V rouše krumpovaném přivedena bude králi, i panny za ní, družičky její, přivedeny budou k tobě.
Leval-a-hão ao rei com vestidos bordados; as virgens que a acompanham a trarão a ti.
15 Přivedeny budou s radostí velikou a plésáním, a vejdou na palác královský.
Com alegria e regozijo as trarão: ellas entrarão no palacio do rei.
16 Místo otců svých budeš míti syny své, kteréž postavíš za knížata po vší zemi.
Em logar de teus paes serão teus filhos; d'elles farás principes sobre toda a terra.
17 V pamět uvoditi budu jméno tvé po všecky věky, pročež oslavovati tě budou národové na věky věků.
Farei lembrado o teu nome de geração em geração; pelo que os povos te louvarão eternamente.