Žalmy 45
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, na šošannim, vyučující. Píseň o lásce. Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře.
Auf den Siegesspender, für den öffentlichen Gottesdienst, von den Korachiten, ein Lehrgedicht, ein Lied der Liebe. Mein Herz bewegt ein feines Ding; in meinem Liede singe ich von einem König.
2 Krásnější jsi nad všecky syny lidské, rozlita jest i milost ve rtech tvých, proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky.
Dem schnellsten Schreibegriffel sei meine Zunge dabei ähnlich! "Du bist so schön wie sonst kein Menschenkind, und Anmut ist auf deine Lippen ausgegossen,
3 Připaš meč svůj na bedra, ó reku udatný, prokaž důstojnost a slávu svou.
weil Gott dich segnet für und für. Umgürte, Held, mit deinem Schwert die Hüfte, mit deiner Zierde, deinem Schmuck!
4 A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokáže pravice tvá hrozných věcí.
Und rüste dich mit deiner Zier! Besteig ein treues Tier mit Siegesmut und laß dir deine Rechte Wunder weisen!
5 Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.
Geschärft sind deine Pfeile, daß Völker dir zu Füßen fallen, wenn sie ins Herz der Königsfeinde dringen!
6 Trůn tvůj, ó Bože, jest věčný a stálý, berla království tvého jestiť berla nejupřímější.
Dein Thron ist ewiglich und immerdar ein Gottesthron, gerechtes Szepter ist das Szepter deines Reiches.
7 Miluješ spravedlnost, a nenávidíš bezbožnosti, protož pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé.
Du liebst das Recht; das Unrecht hassest du; drum salbt dich Gott, dein Gott, mit wonniglichem Öle mehr als deine Mitgenossen.
8 Mirra, aloe a kassia, všecka roucha tvá voní z paláců, z kostí slonových vzdělaných, nad ty, jenž tě obveselují.
Mit Myrrhe, Aloë und Kassia erquicken deine Kleider dich aus elfenbeinernen, minäischen Behältern.
9 Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými, přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě.
Mit Gaben dir zu Ehren kommen Königstöchter; mit Ophirgold tritt Dir zur Rechten die Gemahlin."
10 Slyšiž, dcerko, a viz, a nakloň ucha svého, a zapomeň na lid svůj a na dům otce svého.
Merk, Tochter, auf, schau her und neig dein Ohr! Vergiß dein Volk und deines Vaters Haus!
11 I zalíbí se králi tvá krása; onť jest zajisté Pán tvůj, protož skláněj se před ním.
Und will der König sich an deiner Schönheit laben, ist er ja doch dein Ehgemahl, zeig dich ihm wohlgewogen!
12 Tuť i Tyrští s dary, před oblíčejem tvým kořiti se budou bohatí národové.
Du Armutstochter! Mit den Gaben kommen und huldigen vor dir des Volkes Reichste.
13 Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku, roucho zlatem vytkávané jest oděv její.
Die ganze Pracht der Königstochter ist inwendig; in Gold gewirkt ist ihr Gewand.
14 V rouše krumpovaném přivedena bude králi, i panny za ní, družičky její, přivedeny budou k tobě.
Auf bunten Teppichen wird sie zum König hingeführt; jungfräuliche Gespielinnen sind ihr Gefolge; sie werden zu ihr hingeleitet.
15 Přivedeny budou s radostí velikou a plésáním, a vejdou na palác královský.
Mit Freudenjubel führt man sie herbei; sie ziehen in das königliche Schloß. -
16 Místo otců svých budeš míti syny své, kteréž postavíš za knížata po vší zemi.
An deiner Väter Stelle treten deine Söhne; du machst sie überall im Land zu Fürsten.
17 V pamět uvoditi budu jméno tvé po všecky věky, pročež oslavovati tě budou národové na věky věků.
Ein ewig Denkmal will ich deinem Ruhme stiften, drum sollen dich die Völker ewig preisen!
