Žalmy 45

1 Přednímu kantoru z synů Chóre, na šošannim, vyučující. Píseň o lásce. Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře.

(Til sangmesteren. Af Koras sønner. Al-alamot. En sang.) Mit Hjerte svulmer af liflige Ord, jeg kvæder mit Kvad til Kongens Pris, som Hurtigskriverens Pen er min Tunge.

2 Krásnější jsi nad všecky syny lidské, rozlita jest i milost ve rtech tvých, proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky.

Den skønneste er du af Menneskens Børn, Ynde er udgydt på dine Læber, derfor velsignede Gud dig for evigt.

3 Připaš meč svůj na bedra, ó reku udatný, prokaž důstojnost a slávu svou.

Omgjord din Lænd med Sværdet, o Helt,

4 A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokáže pravice tvá hrozných věcí.

Lykken følge din Højhed og Hæder, far frem for Sandhedens Sag, for Ydmyghed og Retfærd, din højre lære dig frygtelige Ting!

5 Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.

Dine Pile er hvæssede, Folkeslag falder for din Fod, Kongens Fjender rammes i Hjertet.

6 Trůn tvůj, ó Bože, jest věčný a stálý, berla království tvého jestiť berla nejupřímější.

Din Trone, o Gud, står evigt fast, en Retfærds Stav er din Kongestav.

7 Miluješ spravedlnost, a nenávidíš bezbožnosti, protož pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé.

Du elsker Ret og hader Uret; derfor salvede Gud, din Gud, dig med Glædens Olie fremfor dine Fæller,

8 Mirra, aloe a kassia, všecka roucha tvá voní z paláců, z kostí slonových vzdělaných, nad ty, jenž tě obveselují.

af Myrra, Aloe og Kassia dufter alle dine Klæder. Du glædes ved Strengeleg fra Elfenbenshaller,

9 Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými, přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě.

Kongedøtre står i kostbare Klæder, Dronningen i Ofirguldets Skrud ved din højre.

10 Slyšiž, dcerko, a viz, a nakloň ucha svého, a zapomeň na lid svůj a na dům otce svého.

Hør, min Datter, opmærksomt og bøj dit Øre: Glem dit Folk og din Faders Hus,

11 I zalíbí se králi tvá krása; onť jest zajisté Pán tvůj, protož skláněj se před ním.

at Kongen må attrå din Skønhed, thi han er din Herre.

12 Tuť i Tyrští s dary, před oblíčejem tvým kořiti se budou bohatí národové.

Tyrus's Datter skal hylde dig med Gaver, Folkets Rigmænd bejle til din Yndest.

13 Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku, roucho zlatem vytkávané jest oděv její.

Idel Pragt er Kongedatteren, hendes Dragt er Perler, stukket i Guld;

14 V rouše krumpovaném přivedena bude králi, i panny za ní, družičky její, přivedeny budou k tobě.

fulgt af Jomfruer føres hun frem i broget Pragt, Veninderne fører hende hen til Kongen.

15 Přivedeny budou s radostí velikou a plésáním, a vejdou na palác královský.

De føres frem under Glæde og Jubel, holder deres Indtog i Kongens Palads.

16 Místo otců svých budeš míti syny své, kteréž postavíš za knížata po vší zemi.

Dine Sønner træde ind i dine Fædres Sted, sæt dem til Fyrster rundt i Landet!

17 V pamět uvoditi budu jméno tvé po všecky věky, pročež oslavovati tě budou národové na věky věků.

Jeg vil minde om dit Navn fra Slægt til Slægt; derfor skal Folkene love dig evigt og altid.