Žalmy 44

1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.

Por el jefe de los músicos. Por los hijos de Coré. Un salmo contemplativo. Hemos escuchado con nuestros oídos, Dios; nuestros padres nos han contado el trabajo que hicisteis en sus días, en los días de antaño.

2 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.

Has expulsado a las naciones con tu mano, pero tú los plantaste. Has afligido a los pueblos, pero los difundes en el extranjero.

3 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.

Porque no obtuvieron la tierra en posesión por su propia espada, ni su propio brazo los salvó; sino tu mano derecha, tu brazo y la luz de tu rostro, porque les fuiste favorable.

4 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.

Dios, tú eres mi Rey. ¡Comando victorias para Jacob!

5 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.

A través de ti, derrotaremos a nuestros adversarios. Por tu nombre, aplastaremos a los que se levantan contra nosotros.

6 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.

Porque no confiaré en mi arco, ni mi espada me salvará.

7 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.

Pero tú nos has salvado de nuestros adversarios, y han avergonzado a los que nos odian.

8 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)

En Dios nos hemos jactado todo el día. Daremos gracias a tu nombre por siempre. (Selah)

9 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.

Pero ahora nos has rechazado y nos has deshonrado, y no salgan con nuestros ejércitos.

10 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.

Nos haces retroceder ante el adversario. Los que nos odian se apropian del botín.

11 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.

Nos has hecho como ovejas para comer, y nos han dispersado entre las naciones.

12 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.

Vendes a tu pueblo por nada, y no han ganado nada con su venta.

13 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.

Nos conviertes en un reproche para nuestros vecinos, una burla y un escarnio a los que nos rodean.

14 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.

Nos has convertido en un sinónimo entre las naciones, una sacudida de cabeza entre los pueblos.

15 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,

Todo el día mi deshonra está ante mí, y la vergüenza cubre mi cara,

16 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.

ante la burla de quien reprocha y abusa verbalmente, por el enemigo y el vengador.

17 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.

Todo esto se nos ha venido encima, pero no te hemos olvidado. No hemos sido falsos a su pacto.

18 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,

Nuestro corazón no ha retrocedido, ni nuestros pasos se han desviado de tu camino,

19 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.

aunque nos hayas aplastado en la guarida de los chacales, y nos cubrió con la sombra de la muerte.

20 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,

Si hemos olvidado el nombre de nuestro Dios, o extender nuestras manos a un dios extraño,

21 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.

¿No buscará Dios esto? Porque él conoce los secretos del corazón.

22 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.

Sí, por tu causa nos matan todo el día. Se nos considera como ovejas para el matadero.

23 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.

¡Despierta! ¿Por qué duermes, Señor? ¡Levántate! No nos rechaces para siempre.

24 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?

¿Por qué ocultas tu rostro? ¿y olvidar nuestra aflicción y nuestra opresión?

25 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.

Porque nuestra alma se inclina hacia el polvo. Nuestro cuerpo se aferra a la tierra.

26 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.

Levántatepara ayudarnos. Redímenos por tu amorosa bondad.