Žalmy 44
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
Боже, својим ушима слушасмо, оци нам наши приповедаше дело које си учинио у њихово време, у старо време.
2 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
Руком својом изгнао си народе, а њих посадио; искоренио си племена, а њих намножио.
3 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
Јер не задобише земље својим мачем, нити им мишица њихова поможе, него Твоја десница и Твоја мишица, и светлост лица Твог, јер Ти беху омилели.
4 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
Боже, царе мој, Ти си онај исти, пошљи помоћ Јакову!
5 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
С Тобом ћемо избости непријатеље своје, и с именом Твојим изгазићемо оне који устају на нас.
6 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
Јер се не уздам у лук свој, нити ће ми мач мој помоћи.
7 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
Него ћеш нас Ти избавити од непријатеља наших, и ненавиднике наше посрамићеш.
8 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
Богом ћемо се хвалити сваки дан, и име Твоје славићемо довека.
9 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
Али сад си нас повргао и посрамио, и не идеш с војском нашом.
10 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
Обраћаш нас те бежимо испред непријатеља, и непријатељи нас наши харају.
11 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
Дао си нас као овце да нас једу, и по народима расејао си нас.
12 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
У бесцење си продао народ свој, и ниси му подигао цене.
13 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
Дао си нас на подсмех суседима нашим, да нам се ругају и срамоте нас који живе око нас.
14 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
Начинио си од нас причу у народа, гледајући нас машу главом туђинци.
15 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
Сваки је дан срамота моја преда мном, и стид је попао лице моје.
16 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
Од речи подсмевачевих и ругачевих, и од погледа непријатељевих и осветљивчевих.
17 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
Све ово снађе нас; али не заборависмо Тебе, нити преступисмо завет Твој.
18 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
Не одступи натраг срце наше, и стопе наше не зађоше с пута Твог.
19 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
Кад си нас био у земљи змајевској, и покривао нас сеном смртним,
20 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
Онда да бејасмо заборавили име Бога свог и подигли руке своје к Богу туђем,
21 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
Не би ли Бог изнашао то? Јер Он зна тајне у срцу.
22 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
А убијају нас за Тебе сваки дан; с нама поступају као с овцама кланицама.
23 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
Устани, што спаваш, Господе! Пробуди се, немој одбацити засвагда.
24 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
Зашто кријеш лице своје? Заборављаш невољу и муку нашу?
25 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
Душа наша паде у прах, тело је наше бачено на земљу.
26 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
Устани, помоћи наша, и избави нас ради милости своје.
