Žalmy 44
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
in finem filiis Core ad intellectum
2 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
Deus auribus nostris audivimus patres nostri adnuntiaverunt nobis opus quod operatus es in diebus eorum in diebus antiquis
3 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
manus tua gentes disperdit et plantasti eos adflixisti populos et expulisti eos
4 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
nec enim in gladio suo possederunt terram et brachium eorum non salvavit eos sed dextera tua et brachium tuum et inluminatio faciei tuae quoniam conplacuisti in eis
5 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
tu es ipse rex meus et Deus meus qui mandas salutes Iacob
6 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
in te inimicos nostros ventilabimus cornu et in nomine tuo spernemus insurgentes in nobis
7 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
non enim in arcu meo sperabo et gladius meus non salvabit me
8 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
salvasti enim nos de adfligentibus nos et odientes nos confudisti
9 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
in Deo laudabimur tota die et in nomine tuo confitebimur in saeculum diapsalma
10 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
nunc autem reppulisti et confudisti nos et non egredieris in virtutibus nostris
11 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
avertisti nos retrorsum post inimicos nostros et qui oderunt nos diripiebant sibi
12 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
dedisti nos tamquam oves escarum et in gentibus dispersisti nos
13 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
vendidisti populum tuum sine pretio et non fuit multitudo in commutationibus nostris
14 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
posuisti nos obprobrium vicinis nostris subsannationem et derisum his qui in circuitu nostro
15 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
posuisti nos in similitudinem gentibus commotionem capitis in populis
16 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
tota die verecundia mea contra me est et confusio faciei meae cooperuit me
17 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
a voce exprobrantis et obloquentis a facie inimici et persequentis
18 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
haec omnia venerunt super nos nec obliti sumus te et inique non egimus in testamento tuo
19 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
et non recessit retrorsum cor nostrum et declinasti semitas nostras a via tua
20 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
quoniam humiliasti nos in loco adflictionis et cooperuit nos umbra mortis
21 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
si obliti sumus nomen Dei nostri et si expandimus manus nostras ad deum alienum
22 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
nonne Deus requiret ista ipse enim novit abscondita cordis quoniam propter te mortificamur omni die aestimati sumus sicut oves occisionis
23 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
exsurge quare dormis Domine exsurge et ne repellas in finem
24 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
quare faciem tuam avertis oblivisceris inopiae nostrae et tribulationis nostrae
25 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
quoniam humiliata est in pulvere anima nostra conglutinatus est in terra venter noster
26 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
exsurge adiuva nos et redime nos propter nomen tuum
