< Žalmy 44 >
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
伶長にうたはしめたるコラの子のをしへの歌 ああ神よむかしわれらの列組の日になんぢがなしたまひし事迹をわれら耳にきけり 列組われらに語れり
2 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
なんぢ手をもてもろもろの國人をおひしりぞけ われらの列組をうゑ並もろもろの民をなやましてわれらの列組をはびこらせたまひき
3 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
かれらはおのが劍によりて國をえしにあらず おのが臂によりて勝をえしにあらず 只なんぢの右の手なんぢの臂なんぢの面のひかりによれり 汝かれらを恵みたまひたればなり
4 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
神よなんぢはわが王なり ねがはくはヤコブのために救をほどこしたまへ
5 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
われらは汝によりて敵をたふし また我儕にさからひて起りたつものをなんぢの名によりて踐壓ふべし
6 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
そはわれわが弓によりたのまず わが劍もまた我をすくふことあたはざれぱなり
7 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
なんぢわれらを敵よりすくひ またわれらを惡むものを辱かしめたまへり
8 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
われらはひねもす神によりてほこり われらは永遠になんぢの名に感謝せん (セラ)
9 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
しかるに今はわれらをすてて恥をおはせたまへり われらの軍人とともに出ゆきたまはず
10 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
われらを敵のまへより退かしめたまへり われらを惡むものその任意にわれらを掠めうばへり
11 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
なんぢわれらを食にそなへらるる羊のごとくにあたへ斯てわれらをもろもろの國人のなかにちらし
12 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
得るところなくしてなんぢの民をうり その價によりてなんぢの富をましたまはざりき
13 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
汝われらを隣人にそしらしめ われらを環るものにあなどらしめ 嘲けらしめたまへり
14 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
又もろもろの國のなかにわれらを談柄となし もろもろの民のなかにわれらを頭ふらるる者となしたまへり
15 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
わが凌辱ひねもす我がまへにあり わがかほの恥われをおほへり
16 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
こは我をそしり我をののしるものの聲により我にあだし我にうらみを報るものの故によるなり
17 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
これらのこと皆われらに臨みきつれどわれらなほ汝をわすれず なんぢの契約をいつはりまもらざりき
18 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
われらの心しりぞかずわれらの歩履なんぢの道をはなれず
19 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
然どなんぢは野犬のすみかにてわれらをきずつけ死蔭をもてわれらをおほひ給へり
20 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
われらもしおのれの神の名をわすれ或はわれらの手を異神にのべしことあらんには
21 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
神はこれを糺したまはざらんや 神はこころの隠れたることをも知たまふ
22 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
われらは終日なんぢのために死にわたされ屠られんとする羊の如くせられたり
23 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
主よさめたまへ何なればねぶりたまふや起たまへ われらをとこしへに棄たまふなかれ
24 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
いかなれば聖顔をかくしてわれらがうくる苦難と虐待とをわすれたまふや
25 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
われらのたましひはかがみて塵にふし われらの腹は土につきたり
26 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
ねがはくは起てわれらをたすけたまへ なんぢの仁慈のゆゑをもてわれらを贖ひたまへ