Žalmy 44
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
To the Chief Musician. For the Sons of Korah. An Instructive Psalm. O God! with our own ears, have we heard, Our fathers, have recounted to us, —The work thou didst work, In their day, In the days of aforetime:
2 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
Thou thyself, with thine own hand—Didst dispossess, nations, and didst plant them, Didst break peoples in pieces, and didst spread them out:
3 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
For, not by their own sword, gat they possession of the land, Nor did, their own arm, win victory for them, —But thine own right hand, and thine own arm, and the light of thy face, Because thou hadst accepted them.
4 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
Thou thyself, art my king, O God, Command thou the victories of Jacob.
5 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
By thee, will we thrust at, our adversaries, In thy Name, will we tread down our assailants;
6 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
For, not in my bow, will I trust, Nor shall, my sword, give me victory;
7 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
For thou hast saved us from our adversaries, And, them who hated us, hast thou put to shame.
8 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
In God, have we boasted all the day, And, thy Name—unto times age-abiding, will we praise. (Selah)
9 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
But nay thou hast rejected, and confounded us, And wilt not go forth with our hosts;
10 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
Thou sufferest us to turn back from the adversary, And, they who hate us, have plundered at will:
11 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
Thou dost give us up like sheep to be devoured, And, amongst the nations, hast thou scattered us.
12 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
Thou dost sell thy people for, no-value, And hast not made increase by their price.
13 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
Thou dost make us, A reproach to our neighbours, A mockery and a derision to them who are round about us:
14 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
Thou dost make us, A by-word among the nations, —A shaking of the head among the peoples.
15 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
All the day, is my confusion before me, And, the shame of my face, hath covered me:
16 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
At the voice of him who reproacheth and revileth, At the face of the foe and avenger.
17 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
All this, hath come upon us, Yet had we not forgotten thee, Neither had we dealt falsely with thy covenant;
18 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
Our heart had not drawn back, Nor had our goings swerved from thy path;
19 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
That thou shouldst have crushed us down in the place of wild dogs, And covered us over with a deadly shadow.
20 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
If we had forgotten the Name of our God, And had spread forth our hands unto the GOD of the foreigner,
21 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
Would not, God, have searched into this, Seeing that, he, knoweth the secrets of the heart?
22 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
Surely, for thy sake, have we been slain all the day, We have been accounted as sheep for slaughter.
23 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
Awake thou! wherefore shouldst thou sleep, O Lord? Bestir thee! do not reject us altogether!
24 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
Wherefore shouldst thou hide, thy face? Shouldst forget our humiliation and our oppression?
25 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
For our soul, sinketh down to the dust, Our body, cleaveth to the earth.
26 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
Arise to our help, And ransom us, because of thine own lovingkindness.
