Žalmy 44
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
“For the leader of the music. A psalm of the sons of Korah.” O God! we have heard with our ears, Our fathers have told us, What deeds thou didst in their days, In the days of old.
2 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
With thine own hand didst thou drive out the nations, And plant our fathers; Thou didst destroy the nations, And cause our fathers to flourish.
3 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
For not by their own swords did they gain possession of the land, Nor did their own arms give them victory; But thy right hand, and thine arm, and the light of thy countenance; For thou didst favor them!
4 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
Thou art my king, O God! O send deliverance to Jacob!
5 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
Through thee we may cast down our enemies; Through thy name we may trample upon our adversaries!
6 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
I trust not in my bow, Nor can my sword save me.
7 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
But it is thou only who savest us from our enemies, And puttest to shame those who hate us!
8 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
In God will we glory continually; Yea, we will praise thy name for ever! (Pause)
9 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
Yet now thou hast cast us off, and put us to shame; Thou goest not forth with our armies.
10 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
Thou makest us turn back from the enemy, And they who hate us make our goods their prey.
11 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
Thou makest us like sheep destined for food, And scatterest us among the nations.
12 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
Thou sellest thy people for nought, And increasest not thy wealth by their price.
13 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
Thou makest us a reproach to our neighbors, A scorn and a derision to those who are around us.
14 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
Thou makest us a byword among the nations, And causest the people to shake their heads at us.
15 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
My ignominy is continually before me, And shame covereth my face,
16 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
On account of the voice of the scoffer and the reviler, And on account of the enemy and the avenger.
17 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
All this hath come upon us; Yet have we not forgotten thee, Nor have we been false to thy covenant.
18 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
Our hearts, have not wandered from thee, Nor have our feet gone out of thy path;
19 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
Though thou hast crushed us in a land of jackals, And covered us with thick darkness.
20 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
If we had forgotten the name of our God, Or stretched forth our hands to a strange God,
21 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
Surely God would search it out; For he knoweth the secrets of the heart.
22 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
But for thy sake we are killed all the day; We are counted as sheep for the slaughter.
23 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
Awake! why sleepest thou, O Lord? Arise! cast us not off for ever!
24 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
Wherefore dost thou hide thy face, And forget our affliction and oppression?
25 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
Our soul is bowed down to the dust; Our body cleaveth to the earth.
26 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
Arise, O thou, our strength! And deliver us, for thy mercy's sake!
