< Žalmy 44 >

1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
For the music director. A psalm (maskil) of the sons of Korah. God, we have heard with our own ears—our forefathers have told us—all you did in their times, long ago.
2 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
Through your power you drove out the other nations so you could settle our ancestors there; you defeated the nations and you sent our ancestors to occupy the land.
3 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
They did not conquer the land using their swords; it was not through their own strength that the victory was won—it was by your strength, your power, and your presence with them, because you loved them.
4 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
God, you are my King; command victories for Jacob!
5 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
Only through you can we repel our enemies; only in your name can we defeat our opponents.
6 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
I do not trust my bow; I do not have confidence in my sword to save me.
7 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
You are the one who saves us from our enemies; you defeat those who hate us.
8 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
God, we proudly thank you all day long, and praise your name forever. (Selah)
9 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
But now you have rejected and disgraced us; you no longer accompany our armies.
10 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
You made us run from our enemies, and those who hate us have taken whatever they wanted.
11 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
You have handed us over like sheep to be slaughtered; you have scattered us among the other nations.
12 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
You have sold your own people for next to nothing, making no profit on the sale.
13 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
You have made a mockery of us before our neighbors, we are ridiculed and laughed at by those around us.
14 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
You have made us a joke to the other nations; they scornfully shake their heads at us.
15 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
We are humiliated all day long; we hold our heads in shame,
16 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
because of all the insults from the people mocking us, because our vengeful enemies are right in front of us.
17 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
All this has happened to us even though we didn't forget you; we haven't been unfaithful to the promises we made to you.
18 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
We have not turned away from you, not in thought, nor in action.
19 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
Even so, you crushed us, and made us into a jackal's den. You have covered us with the darkness of death.
20 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
If we had forgotten the name of our God, or worshiped other gods,
21 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
wouldn't God have been aware of this, because he knows everyone's thoughts?
22 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
But because of you we are killed all day long; we're considered just sheep to be slaughtered.
23 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
Lord, wake up! Why are you sleeping? Get up! Don't turn your back on us forever!
24 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
Why do you look away from us and take no notice of our suffering and misery?
25 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
We lie ruined in the dust, our bodies face down in the dirt.
26 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
Stand up! Come and help us! Save us because of your trustworthy love!

< Žalmy 44 >