Žalmy 44
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
Unto the end, for the sons of Core, to give understanding. We have heard, O God, with our ears: our fathers have declared to us, The work, thou hast wrought in their days, and in the days of old.
2 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
Thy hand destroyed the Gentiles, and thou plantedst them: thou didst afflict the people and cast them out.
3 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
For they got not the possession of the land by their own sword: neither did their own arm save them. But thy right hand and thy arm, and the light of thy countenance: because thou wast pleased with them.
4 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
Thou art thyself my king and my God, who commandest the saving of Jacob.
5 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
Through thee we will push down our enemies with the horn: and through thy name we will despise them that rise up against us.
6 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
For I will not trust in my bow: neither shall my sword save me.
7 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
But thou hast saved us from them that afflict us: and hast put them to shame that hate us.
8 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
In God shall we glory all the day long: and in thy name we will give praise for ever.
9 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
But now thou hast cast us off, and put us to shame: and thou, O God, wilt not go out with our armies.
10 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
Thou hast made us turn our back to our enemies: and they that hated us plundered for themselves.
11 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
Thou hast given us up like sheep to be eaten: thou hast scattered us among the nations.
12 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
Thou hast sold thy people for no price: and there was no reckoning in the exchange of them.
13 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
Thou hast made us a reproach to our neighbours, a scoff and derision to them that are round about us.
14 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
Thou hast made us a byword among the Gentiles: a shaking of the head among the people.
15 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
All the day long my shame is before me: and the confusion of my face hath covered me,
16 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
At the voice of him that reproacheth and detracteth me: at the face of the enemy and persecutor.
17 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
All these things have come upon us, yet we have not forgotten thee: and we have not done wickedly in they covenant.
18 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
And our heart hath not turned back: neither hast thou turned aside our steps from thy way.
19 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
For thou hast humbled us in the place of affliction: and the shadow of death hath covered us.
20 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
If we have forgotten the name of our God, and if we have spread forth our hands to a strange god:
21 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
Shall not God search out these things: for he knoweth the secrets of the heart.
22 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
Because for thy sake we are killed all the day long: we are counted as sheep for the slaughter.
23 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
Arise, why sleepest thou, O Lord? arise, and cast us not off to the end.
24 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
Why turnest thou face away? and forgettest our want and our trouble?
25 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
For our soul is humbled down to the dust: our belly cleaveth to the earth.
26 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
Arise, O Lord, help us and redeem us for thy name’s sake.
