< Žalmy 44 >

1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
(Til sangmesteren. Af Koras sønner. En maskil.) Gud, vi har hørt det med egne ører, vore Fædre har fortalt os derom; du øved en Dåd i deres Dage, i Fortids Dage med din Hånd;
2 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
Folk drev du bort, men plantede hine, Folkeslag knuste du, men dem lod du brede sig;
3 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
thi de fik ej Landet i Eje med Sværdet, det var ej deres Arm, der gav dem Sejr, men det var din højre, din Arm og dit Ansigts Lys, thi du havde dem kær.
4 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
Du, du er min Konge, min Gud, som sender Jakob Sejr.
5 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
Ved dig nedstøder vi Fjenden, Modstanderne træder vi ned i dit Navn;
6 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
thi ej på min Bue stoler jeg, mit Sværd kan ikke give mig Sejr;
7 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
men du gav os Sejr over Fjenden, du lod vore Avindsmænd blive til Skamme.
8 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
Vi roser os altid af Gud, dit Navn vil vi love for evigt. (Sela)
9 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
Dog har du forstødt os, gjort os til Spot, du drager ej med vore Hære;
10 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
du lader os vige for Fjenden, vore Avindsmænd tager sig Bytte;
11 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
du har givet os hen som Slagtekvæg, og strøet os ud mellem Folkene,
12 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
dit Folk har du solgt til Spotpris, vandt ikke Rigdom ved Salget.
13 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
Til Hån for Naboer gør du os, til Spot og Spe for Grander,
14 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
du gør os til Mundheld blandt Folkene, lader Folkeslagene ryste på Hovedet ad os.
15 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
Min Skændsel er mig altid i Tanke, og Skam bedækker mit Åsyn
16 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
for spottende, hånende Tale, for Fjendens og den hævngerriges Blikke.
17 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
Alt det kom over os, skønt vi glemte dig ikke, sveg ikke heller din Pagt!
18 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
Vort Hjerte veg ikke fra dig, vore Skridt forlod ej din Vej.
19 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
Dog knuste du os, hvor Sjakalerne bor, og indhylled os i Mørke.
20 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
Havde vi glemt vor Guds Navn, bredt Hænderne ud mod en fremmed Gud,
21 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
vilde Gud ej opspore det? Han kender jo Hjerternes Løn dom
22 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
nej, for din Skyld dræbes vi Dagen lang og regnes som Slagtekvæg!
23 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
Vågn op, hvi sover du, Herre? Bliv vågen, forstød ej for stedse!
24 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
Hvorfor vil du skjule dit Åsyn, glemme vor Nød og Trængsel?
25 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
Thi vor Sjæl ligger bøjet i Støvet, vort Legeme klæber ved Jorden.
26 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
Stå op og kom os til Hjælp, forløs os for din Miskundheds Skyld!

< Žalmy 44 >