Žalmy 44
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
Katoeng kruek zaehoikung hanah, Korah caanawk ih Maskil. Aw Sithaw, naa hoi ka thaih o boeh; canghnii ah, nang mah nihcae khaeah na sak pae ih tok to, kam panawk mah ang thuih o boeh.
2 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
Sithaw panoek ai kaminawk loe na ban hoiah na haek moe, kam panawk hanah to ahmuen to na paek; to kaminawk to na pacaekthlaek moe, kam panawk to na loisak.
3 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
Nihcae mah to prae to sumsen hoiah pazawk o ai, angmacae bantha hoiah doeh pazawk o ai: toe nihcae to na palung pongah na bantang ban, na ban hoi na mikhmai aanghaih hoiah ni na pahlong.
4 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
Aw Sithaw, nang loe ka Siangpahrang ah na oh; Jakob pahlonghaih lok to paek ah.
5 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
Nang rang hoiah ka misanawk to hnuk kang nawn o sak moe, nangmah ih ahmin hoiah nihcae to ka tit o han.
6 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
Kaimah ih kalii hae kang oep haih mak ai, ka sumsen mah doeh na pahlong mak ai.
7 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
Toe kai hnuma kaminawk to na zatsak moe, kaicae to misanawk ban thung hoiah nang pahlong.
8 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
Kaicae loe athun qui Sithaw ah ni kam oek o, na hmin to dungzan khoek to ka saphaw o. (Selah)
9 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
Toe vaihi loe nang pahnawt sut boeh moe, azat nang pawsak boeh; kaicae ih misatuh kaminawk hoi doeh nawnto na caeh ai boeh.
10 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
Kaicae hae misa khae hoiah nam laemsak let: kaicae hnuma kaminawk loe angmacae koeh ah amro o.
11 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
Moicaak han suek ih tuu baktiah nang prawt sut boeh moe, Sithaw panoek ai kaminawk salakah nang haehsak phang.
12 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
Nangmah ih kaminawk to atho kazoi ah na zawh, toe nihcae zawhhaih atho mah nang ih hmuenmae to pung kue mak ai.
13 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
Ka imtaeng ih kaminawk mah kasaethuih han kahoih ah nang sak, ka imtaeng kaminawk mah kasaethuihaih hoi pahnuithuihaih to nang phawsak.
14 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
Sithaw panoek ai kaminawk salakah patahhaih lok ah na thuih moe, minawk salakah lu haek thuih hanah nang sak.
15 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
Na hmaa ah ni thokkruek ahmin ka set moe, ka mikhmai hae azathaih mah khuk khoep boeh,
16 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
kasaethuih koeh kami hoi ahmin setsak koeh kami, lulak koeh kami hoi misanawk pongah ni, to tiah ka oh.
17 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
Hae hmuennawk boih kaicae nuiah phak; toe nang kang pahnet o ai, lok na maihaih doeh ka phrae o ai.
18 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
Kaicae ih palungthin loe hnuk bangah amlaem ai moe, kaicae ih khoknawk doeh na loklam hoiah amkhraeng ai;
19 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
toe tasuinawk ohhaih salakah nang tit moe, duekhaih tahlip hoiah nang kraeng khoep.
20 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
Kaicae mah Sithaw ih ahmin ka pahnet o moe, prae kalah sithaw khaeah ban ka payangh o cadoeh,
21 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
Sithaw loe palung thungah tamquta hoi poek ih hmuen to panoek pongah anih mah hnu mak ai maw?
22 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
Ue, nang pongah athun qui duekhaih ka tong o; hum han ih tuu baktiah ang poek o.
23 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
Aw Angraeng, anglawt lai ah, tipongah na iih loe? Angthawk ah, kaicae hae dungzan khoek to na haek hmah.
24 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
Tipongah mikhmai na hawk ving moe, kaicae raihaih hoi patangkhanghaih to nang pahnet pae ving loe?
25 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
Kaicae hinghaih loe maiphu thungah krak tathuk boeh moe, kaicae ih zok doeh long ah angbet caeng boeh.
26 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
Kaicae abomh han angthawk ah loe, na palungnathaih hoiah kaicae hae na krang ah.
