Žalmy 42
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm vyučující. Jakož jelen řve, dychtě po tekutých vodách, tak duše má řve k tobě, ó Bože.
Nkunga bana ba babakala ba Kole kuidi pfumu minyimbidi. Boso bummoninanga disofi phuila yi nlangu, buawu bobo muelꞌama wididi phuila yi ngeyo; Nzambi ama.
2 Žízní duše má Boha, Boha živého, a říká: Skoro-liž půjdu, a ukáži se před oblíčejem Božím?
Muelꞌama wulembo moni phuila yi Nzambi, Phuila yi Nzambi yi moyo. Thangu mbi ndiela nkuenda ayi ndiela dengana Nzambi e?
3 Slzy mé jsou mi místo chleba dnem i nocí, když mi říkají každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
Matsuela mama mawu maba bidia biama mu builu ayi muini bu babedi ku khambanga mu lumbu kimvimba: “Kuevi kuidi Nzambi aku e?”
4 Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě vylévám, že jsem chodíval s mnohými, a ubírával jsem se s nimi do domu Božího s hlasitým zpíváním, a díkčiněním v zástupu plésajících.
Mambu momo ndieti tebukila moyo banga minu ndintiamuna muelꞌama: buevi ndibedi kuendilanga va kimosi ayi nkangu wu batu, mu kuba diatisa mu ntanda nate ku nzo Nzambi mu biyoko bi khini ayi mu phutudulu yi matondo va khatitsika batu bawombo badi mu nyengo.
5 Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu, i hojné spasení tváři jeho.
Bila mbi vongidi bobo, a muelꞌama e? Bila mbi muelꞌama wulembo niongina mu khati ama e? Tula diana diaku mu Nzambi bila ndiela kunzitisa diaka; Mvulusi ama ayi Nzambi ama.
6 Můj Bože, jak tesklí duše má! Protož se na tě rozpomínám v krajině Jordánské a Hermonské, na hoře Mitsar.
Muelꞌama widi wuvonga mu khati nitu ama Diawu ndiela kutebukilanga moyo tona ku tsi yi Yolidani, ku zitsongi zi miongi mi Elimoni ayi tona ku mongo wu Mizali.
7 Propast propasti se ozývá k hlučení trub tvých, všecka vlnobití tvá a rozvodnění tvá na mne se svalila.
Kiza kieta tela kiza kinkaka mu khumbulu yi minlangu mu zithadi ziaku. Mayo maku mamo mafioti ayi manneni ma mbukimini.
8 Věřím však, žeť mi udělí ve dne Hospodin milosrdenství svého, a v noci písnička jeho se mnou, a modlitba má k Bohu života mého.
Mu muini, Yave wumfidisanga luzolo luandi Mu builu nkungꞌandi widi va minu lusambulu kuidi Nzambi yi luzingu luama.
9 Dím k Bohu silnému, skále své: Pročež jsi zapomenul se nade mnou? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám choditi?
Ndintuba kuidi Nzambi, ditadi diama di ngolo: “Bila mbi wunzimbikini e? Bila mbi mfueti diatilanga mu phasi, yamusungu kuidi mbeni e?”
10 Jako rána v kostech mých jest to, když mi utrhají nepřátelé moji, říkajíce mi každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
Mimvesi miama milmbo moni phasi yi lufua; batu bobo bandendi bu balembo mfingi bu beti ku khambanga mu lumbu kimvimba ti: “Kuevi kuidi Nzambi aku e?”
11 Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj.
Bila mbi vongidi bobo, a muelꞌama e? Bila mbi wulembo niongina mu khati ama e? Tula diana diaku mu Nzambi bila ndiela kunzitisa diaka; niandi Mvulusi ama ayi Nzambi ama.
