Žalmy 42
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm vyučující. Jakož jelen řve, dychtě po tekutých vodách, tak duše má řve k tobě, ó Bože.
To the choirmaster a poem of [the] sons of Korah. Like a deer [which] it pants towards channels of water so being my it pants to you O God.
2 Žízní duše má Boha, Boha živého, a říká: Skoro-liž půjdu, a ukáži se před oblíčejem Božím?
It thirsts being my - for God for [the] God living when? will I go and I may appear? [the] presence of God.
3 Slzy mé jsou mi místo chleba dnem i nocí, když mi říkají každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
It has been of me tear[s] my food by day and night when say to me all the day where? [is] God your.
4 Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě vylévám, že jsem chodíval s mnohými, a ubírával jsem se s nimi do domu Božího s hlasitým zpíváním, a díkčiněním v zástupu plésajících.
These [things] I will remember - and I will pour out on myself - soul my that I passed on - with the crowd I led them to [the] house of God with [the] sound of a shout of joy and thanksgiving a multitude celebrating a festival.
5 Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu, i hojné spasení tváři jeho.
Why? are you bowed down - O soul my and were you in turmoil? on me wait for God for again I will give thanks to him [the] salvation of presence his.
6 Můj Bože, jak tesklí duše má! Protož se na tě rozpomínám v krajině Jordánské a Hermonské, na hoře Mitsar.
O God my on me being my it is bowed down there-fore I will remember you from [the] land of [the] Jordan and Hermon from mount Mizar.
7 Propast propasti se ozývá k hlučení trub tvých, všecka vlnobití tvá a rozvodnění tvá na mne se svalila.
Deep to deep [is] calling to [the] sound waterfalls your all breakers your and waves your over me they have passed.
8 Věřím však, žeť mi udělí ve dne Hospodin milosrdenství svého, a v noci písnička jeho se mnou, a modlitba má k Bohu života mého.
By day - he commands Yahweh - covenant loyalty his and in the night (song his *Q(K)*) [is] with me a prayer to [the] God of life my.
9 Dím k Bohu silnému, skále své: Pročež jsi zapomenul se nade mnou? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám choditi?
I will say - to God rock my why? have you forgotten me why? mourning do I walk in [the] oppression of an enemy.
10 Jako rána v kostech mých jest to, když mi utrhají nepřátelé moji, říkajíce mi každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
With a shattering - in bones my they have taunted me opposers my when say they to me all the day where? [is] God your.
11 Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj.
Why? are you bowed down - O soul my and why? are you in turmoil on me wait for God for again I will give thanks to him [the] salvation of face my and God my.
