< Žalmy 41 >
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.
Ki he Takimuʻa, ko e Saame ʻa Tevita. ʻOku monūʻia ia ʻaia ʻoku tokanga ki he masiva: ʻe fakamoʻui ia ʻe Sihova he ʻaho ʻoe kovi.
2 Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.
ʻE tauhi ia ʻe Sihova, mo pule ke moʻui ia; pea te ne monūʻia ʻi māmani: pea ʻe ʻikai te ke tukuange ia ki he loto ʻo hono ngaahi fili.
3 Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.
ʻE fakamālohi ia ʻe Sihova ʻi he tokotoʻanga fakamamahi: te ke ngaohi hono mohenga kotoa pē ʻi hono mahaki.
4 Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.
Naʻaku pehē, “ʻE Sihova, ke ke ʻaloʻofa mai kiate au: fakamoʻui hoku laumālie; he kuo u fai angahala kiate koe.”
5 Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?
ʻOku lauʻikoviʻi au ʻe hoku ngaahi fili: ʻE mate ʻafē ia, pea ʻauha hono hingoa?
6 A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.
Pea kapau ʻe haʻu ia ke vakai au, ʻoku ne lea loi: ʻoku tānaki ʻe hono loto kiate ia ʻae kovi; ʻoku ʻalu ia kituaʻā, ʻo fakahā ia.
7 Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:
ʻOku fefanafanahi kiate au ʻakinautolu kotoa pē ʻoku fehiʻa kiate au: ʻoku nau fakakaukau kovi kiate au.
8 Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.
ʻOku nau pehē, “ʻOku piki maʻu kiate ia ʻae mahaki kovi: pea ko ʻene tokoto ni ʻe ʻikai te ne toetuʻu hake mei ai.”
9 Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.
ʻIo, ko hoku kaumeʻa moʻoni, ʻaia naʻaku falala ki ai, ʻaia naʻa ne kai ʻi heʻeku mā, kuo hiki hake ʻe ia hono mui vaʻe kiate au.
10 Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;
Ka ko koe, ʻE Sihova, ke ke ʻaloʻofa kiate au, mo fokotuʻu hake au, pea te u totongi kiate kinautolu.
11 Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.
ʻOku ou ʻilo ʻi he meʻa ni ʻoku ke finangalo lelei kiate au, koeʻuhi ʻoku ʻikai kalanga ʻi he fiefia ʻa hoku fili kiate au.
12 Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.
Pea ko au, ʻoku ke poupou hake au ʻi heʻeku angatonu, pea te ke fokotuʻu au ʻi ho ʻao ʻo taʻengata.
13 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.
Fakafetaʻi kia Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, talu mei muʻa, ʻo taʻengata. ʻEmeni mo ʻEmeni.