Žalmy 41

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.

Til songmeisteren; ein salme av David. Sæl er den som ser til ein vesallmann; på den vonde dag skal Herren frelsa honom.

2 Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.

Herren skal verja honom og halda honom i live; han skal verta lukkeleg i landet, og du skal visst ikkje yvergjeva honom til hans mordgiruge fiendar.

3 Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.

Herren skal stydja han på sotteseng, og vender all hans lega i hans sjukdom.

4 Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.

Eg segjer: «Herre, ver meg nådig; læk mi sjæl, for eg hev synda mot deg!»

5 Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?

Mine fiendar talar vondt um meg: «Når skal han døy, og hans namn forgangast?»

6 A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.

Og um ein kjem og vil sjå til meg, so talar han falske ord; hans hjarta sankar seg vondskap saman, so gjeng han ut og talar um det.

7 Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:

Alle som hatar meg, kviskrar saman imot meg; dei tenkjer upp imot meg slikt som gjer meg vondt:

8 Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.

«Ei illgjerning heng ved honom, og han som ligg der, skal ikkje meir standa upp.»

9 Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.

Ja, endå den som eg livde i fred med, som eg sette lit til, som åt mitt brød, hev lyft sin hæl imot meg.

10 Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;

Men du, Herre, ver meg nådig og hjelp meg upp! So vil eg gjeva deim vederlag.

11 Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.

På dette kjenner eg at du hev hugnad i meg, at min fiende ikkje fær setja i glederop yver meg.

12 Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.

Og meg held du uppe i mi uskyld og set meg for di åsyn til æveleg tid.

13 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.

Lova vere Herren, Israels Gud, frå æva og til æva! Amen, amen!