Žalmy 41

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.

In finem. Psalmus ipsi David. [Beatus qui intelligit super egenum et pauperem: in die mala liberabit eum Dominus.

2 Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.

Dominus conservet eum, et vivificet eum, et beatum faciat eum in terra, et non tradat eum in animam inimicorum ejus.

3 Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.

Dominus opem ferat illi super lectum doloris ejus; universum stratum ejus versasti in infirmitate ejus.

4 Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.

Ego dixi: Domine, miserere mei; sana animam meam, quia peccavi tibi.

5 Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?

Inimici mei dixerunt mala mihi: Quando morietur, et peribit nomen ejus?

6 A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.

Et si ingrediebatur ut videret, vana loquebatur; cor ejus congregavit iniquitatem sibi. Egrediebatur foras et loquebatur.

7 Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:

In idipsum adversum me susurrabant omnes inimici mei; adversum me cogitabant mala mihi.

8 Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.

Verbum iniquum constituerunt adversum me: Numquid qui dormit non adjiciet ut resurgat?

9 Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.

Etenim homo pacis meæ in quo speravi, qui edebat panes meos, magnificavit super me supplantationem.

10 Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;

Tu autem, Domine, miserere mei, et resuscita me; et retribuam eis.

11 Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.

In hoc cognovi quoniam voluisti me, quoniam non gaudebit inimicus meus super me.

12 Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.

Me autem propter innocentiam suscepisti; et confirmasti me in conspectu tuo in æternum.

13 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.

Benedictus Dominus Deus Israël a sæculo et usque in sæculum. Fiat, fiat.]