< Žalmy 41 >
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.
Auf den Siegesspender, ein Lied, von David. Heil dem, der an den Kranken denkt! Am eignen Unglückstag errettet ihn der Herr.
2 Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.
Der Herr behütet ihn und fristet ihm das Leben; auf Erden wird er glücklich sein. Gib seiner Feinde Wut ihn nimmer preis!
3 Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.
Auf eigenem Krankenbette stärke ihn der Herr. Verwandle seinen ganzen Leib in völlige Gesundheit!
4 Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.
Ich spreche: Herr, o sei mir gnädig! Gib Heilung mir, so sehr ich gegen Dich gesündigt!
5 Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?
Nur Böses wünschen meine Feinde mir: Wann stirbt er denn? Wann geht sein Name unter?"
6 A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.
Besucht mich einer, spricht er trügerisch; im Herzen sammelt er sich Lügen, und tritt er auf die Straße, dann verbreitet er's.
7 Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:
All meine Hasser raunen wider mich und rechnen auf das Schlimmste, mir zum Schaden:
8 Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.
"Fest ist ein Höllenwerk ihm angeschmiedet. Wer einmal sich gelegt, kommt nicht mehr auf."
9 Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.
Sogar mein Busenfreund, auf den ich mich verlassen habe, mein Tischgenosse übertreibt die Folgen mir.
10 Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;
Du aber, Herr, hilf mir erbarmend auf, daß ich dem Frieden sie gewinne!
11 Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.
Ich merke dran, daß Du mich liebst, wenn über mich der Feind nicht jauchzt
12 Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.
und wenn ich wiederum gesunde, da Du mich stärkst und vor Dein Angesicht mich allzeit treten läßt.
13 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.
Gepriesen sei der Herr, Gott Israels, von Ewigkeit zu Ewigkeit! Amen! Amen!