Žalmy 41

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.

Davidin Psalmi, edelläveisaajalle. Autuas on, joka köyhää holhoo: häntä Herra auttaa pahana päivänä.

2 Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.

Herra kätkee hänen ja pitää hänen elävänä, että hän menestyy maan päällä, ja ei hylkää häntä vihollistensa tahtoon.

3 Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.

Herra virvoittaa häntä tautivuoteessansa: sinä autat hänen kaikesta hänen sairaudestansa.

4 Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.

Minä sanoin: Herra, ole minulle armollinen, paranna minun sieluni; sillä minä tein syntiä sinua vastaan.

5 Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?

Minun viholliseni puhuivat pahaa minua vastaan: koska hän kuollee ja hänen nimensä kadonnee?

6 A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.

Ja kuin he tulevat katselemaan, niin he puhuvat valhetta: heidän sydämensä kokoo vääryyttä; niin he menevät pois ja sitä panettelevat.

7 Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:

Kaikki, jotka minua vihaavat, kuiskuttelevat keskenänsä minua vastaan, ja ajattelevat pahaa minua vastaan.

8 Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.

Paha asia on hänen päällensä tullut; ja koska hän makaa, niin ei hän nouse jälleen.

9 Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.

Niin myös minun ystäväni, johon minä uskalsin, joka sai minun leipääni, se tallasi minun jalkainsa alle.

10 Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;

Mutta sinä, Herra, ole minulle armollinen ja auta minua, niin minä sen heille kostan.

11 Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.

Siitä minä ymmärrän, ettäs suot minulle hyvää, ettei viholliseni saa kerskata minusta.

12 Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.

Mutta minua sinä holhot viattomuuteni tähden, ja asetat minun kasvois eteen ijankaikkisesti.

13 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.

Kiitetty olkoon Herra Israelin Jumala, ijankaikkisesta ijankaikkiseen! Amen, amen.